Lexin Kamarád

Aha...

,,Víš, už od první chvíle, co jsem tě uviděl, jsem tě miloval. Byla jsi úžasná, to samozřejmě pořád jsi, ale chápeš mě, ne?? Ten tvůj úsměv mi rozzářil celý den, ty tvoje karamelově hnědé oči jsou nádherné, ale ne tak, jako ty. Byla jsi pro mě vším, ale já měl na krku Molly. Nikdy jsem ji nemiloval ale podle mých rodičů byla "perfektní". Teď, když jsi moje žena, tak tě nikdy nikomu nedám, rozumíš?? Budu tě ochraňovat ve dne, v noci, když mě budeš potřebovat, udělám všechno pro to, abych tu byl a pomohl ti. Je mi úplně jedno, že jsi jiná, než já, ale to tě dělá někým úžasným. Ty jsi úžasná Lexi. Miluju tě." dořekl to a políbil mě.

,,Páni.. P-p-proč jsi mi to nikdy neřekl??" zeptala jsem se ho a měla jsem kousek od toho, rozbrečet se. Utřel mi slzy a povídal ,,Nikdy jsem neměl odvahu ti to říct.. A ani jsem neměl příležitost.. Molly na mně byla pořád nalepená a nešlo se ji zbavit.." kouknul se na mě a dal mi pusu do vlasů. Dala jsem mu hlavu na rameno a celý let jsme neprohodili ani jedno slovo, protože Luky zase usnul.

Když jsme přistáli, probudila jsem Lukyho a šli jsme zpátky na letiště. Když už jsme měli kufry, zapípal mi telefon. No a kdo to asi byl?? Liam!! ,,Ach jo, co zase chce?!" řekla jsem si polohlasně.

Liam: Kam si jako myslíš, že odejdeš?! Já si tě najdu ty malá děvko!! Jako, že se Liam Moplin (sorry, jiný příjmení mě nenapadlo :DD) jmenuju!!

Tu zprávu jsem ignorovala, zamkla telefon a uklidila ho do kabelky. Šli jsme k autu, které bylo špinavé, hodně špinavé. Luky mi otevřel dveře a vzal kufry s tím, že je uklidí. Když nasedl do auta, chvilku mu nešlo nastartovat, ale nakonec přece.

Když jsme konečně (po tříhodinové cestě) dorazili domu a vybalili si kufry, uvařila jsem večeři. Do kuchyně přišel Luky, chtěl mi pomoc, ale místo toho jenom překážel. ,,Běž si radši sednout, jídlo bude za chvilku hotový." řekla jsem se smíchem v hlase. Dal mi pusu na tvář a šel si sednout.

-z pohledu Lukyho-
,,Ty špagety chutnají výborně zlato" pochválil jsem její jídlo a usmál se na ni. Byla nějaká zkleslá, což mě hrozně deptalo. Zvedal jsem se s tím, že uklidím talíře, ale ona byla rychlejší ,,Ukaž, já to umyju." vytrhla mi talíř z ruky a šla ho umýt.

,,Zlato?? Napustím ti vanu, dneska jsi toho zažila až až, ano?? Zasloužíš si přece chvilku klid." řekl jsem ji a než stačila odpovědět, už jsem byl v koupelně a napouštěl vanu. Zkontroloval jsem vodu, jestli je dostatečně teplá a než jsem ji stačil zvolat, už byla v koupelně jen v župamu.

Než vlezla do vany, sundala mi triko na náznak, abych šel s ní. Tak jsem šel. Když jsme byli ve vaně, omýval jsem její, už trošku větší, bříško. Jak já se na tu holčičku těším!!

-z pohledu Liama- (hoooodně krátkej)
,,Tak ona si myslí, že mi jen tak uteče, jo?? Tak to ne, to jí nedaruju!! A tobě taky ne, ty zmetku!!" řekl jsem a vrazil Louisovi facku.

-z pohledu Lexi-
,,Snad mě ten kretén nechytne" doufala jsem v duchu. ,,A i kdyby, mám tu svého "ochránce" Lukyho. S ním se mi nemůže nic stát..." řekla jsem si pro sebe, když jsem vylejzala z vany. Vzala jsem si ručník a obmotala ho kolem sebe. Byl vyhřátý z topení na kterém byl.

Hodila jsem jeden i po Lukym a šibalsky se na něj usmála (na Lukyho, ne na ten ručník :D). Udělala jsem hygienu a převlékla se do pohodlnějšího oblečení (=tepláky, triko, mikina).

Tak jo, tady je další část (zdá se mi to, nebo tuhle větu používám nějak často?? :D) snad se vám líbila.
Budu ráda za každý vote i za komentář, do kterého mi popřípadě napište vaše názory. Zatím čaukyn!! :*
*Vee*