Je pár minut po šesté hodině ráno a já kvůli bolestem od otcových ran nemůžu dál spát. Matka mi včera večer nachystala světle fialově krátké šaty a bílé boty na podpatku. Zas na podpatku. Bože jak já si to nechci vzít. Nejradši bych si vzala džíny, triko nebo tílko a mikinu. Dnes jdu do druháku a vůbec se netěším. Nemám tam žádné kamarády, teda mám, ale jen čtyři, kteří se se mnou baví jen kvůli mojí matce. Takže vlastně jediný pravý kamarád je Luk. Jenže ve škole je to zase lepší než tady, kde mě otec bije. Holt si nevyberu. Vstala jsem z postele a šla do koupelny. Vysvlékla jsem se a stoupla si na studené dno sprchového koutu. Naskočila mi husí kůže. Pustila jsem na sebe horkou vodu. Chvíli jsem pod ní stála a vypustila, alespoň na chvilku tu hroznou realitu. Výstříkla jsem si do ruky schampon a začala si ho rozetírat po těle. Když jsem si ho rozetírala na břiše zaúpěla jsem bolestí. Podívala jsem se na to místo, kde mě to bolelo a zjistila, že zrovna tam mě včera kopal otec, a že se mi tam udělala velká fialová modřina. Vypla jsem vodu a zabalila se do bílého ručníku. Vyčistila jsem si zuby a rozčesala jsem si vlasy. Lehce jsem si namalovala černé stíny, červené rty, obočí a nanesla si řasenku. Nechci se vůbec malovat. Jednou jsem se nenamalovala a matka na mě deset minut řvala, že se musím malovat, protože jinak bych byla jak ostatní atd.! Přešla jsem do pokoje a odhodila ručník na zem. Přešla jsem ke skříňce se spodním prádlem a vyndala si bílou podprsenku s bílými kalhotkami. Pak jsem si na sebe vzala ty šaty od matky a boty.
,,Katherine" zavolala na mě matka což byl signál, abych už šla dolů na snídani. Došla jsem pomalu dolů a nakoukla do kuchyně jestli tam není otec. Nebyla bych ráda, kdyby mi zničil ráno a tím i celý den. Při mím štěstí tam nebyl. Vykouzlila jsem úsměv na tváři a vešla. Matka seděla v krátké sukni a bílém topu s nohou přes nohu u stolu. Pila své kafe a koukala do módních časopisů. ,,No konečně" řekla prostě. Zvedla se a na stůl položila skleničku s vodou a talíř s celozrným chlebem. Sedla jsem si k matce a snědla ten chleba a vypila vodu. Radši bych si dala třeba palačinky. Cokoliv jen né každý den tohle. Matka zkontrolovala hodiny ,,Je čas, abys hned první den nepřišla pozdě do školy" vstala a šla ke dveřím, kde se na mě podívala pohledem *Deš nebo chceš písemnou pozvánku?* Protočila jsem oči a šla do auta. Sedla jsem si dopředu a pozorovala domy. Po cestě jsem viděla holčičku, kterou vedla maminka za ruku a smáli se spolu. Takové bych to taky chtěla mít. Teď s matkou sotva promluvíme.Už jsme u školy. Vystoupili jsme, protože matka se mnou chtěla jít až do třídy. Před námi se objevila Fell, Merry a Jul. To jsou ty co se se mnou baví jen kvůli matce, která k nim s úsměvem doběhla a obejmula je. Pak si začali povídat a mě si nevšímali. Vedle sebe jsem uviděla one direction, kteří koukali na nás. Nejsem jejich fanda, ale vadilo mi, že na nás tak koukají.
,,Katherine!" vytáhla mě matka z přemýšlení a vydala se i s holkama do školy. Já vykouzlila falešný úsměv a vydala se za nimi. Na chodbě se nám všichni uhýbali a usmívali se na nás. Já, ale hledala pohledem Luka. Vešli jsme do třídy a já si šla sednout do své třetí lavice uprostřed. Fell, Merry a Jul si sedli přede mě a matka odešla za ředitelem a ve dveřích pozdravila učitelku, která právě vcházela, protože zazvonilo. ,,Dobrý den třído" usmála se na nás učitelka a stoupla si před první lavice. Pokynula rukou, abychom si sedli. ,,Tento rok bude namáhavější než minulý, ale spolu to zvládneme." Někdo zaklepal a tím přerušil její slohovku. Otevřeli se dveře a dovnitř vešli one direction. Všechny holky začali slintat. ,,Toto jsou naši nový spolužáci. Nail Horan, Harry Styles, Liam Payne, Louis Tomlinson a Zayn Malik" představila je jako by je nikdo neznal.... ,,No tak.... Běžte si sednout" ukázala učitelka na místa za mnou. No skvěle. Jelikož za mnou byli jen čtyři místa a jich pět, jeden si musel sednout ke mě. Zayn a Louis si sedli do poslední lavice. Liam a Naill za mě a na Harryho zbylo místo vedle mě, kam si také sednul. ,, Tak děti, jelikož je první den, nechci vás trápit, takže můžete jít domů" usmála se na nás a odešla. Kluci za mnou si oddychli a Harry taky ,,Ahoj, já jsem Naill" pozdravil mě blonďáček. Fell na mě hodila hnusnej pohled. Ona byla něco jako vůdce a mě zakazovala bavit se s klukama. Kdybych jí neposlechla, něco by si vymyslela a otec by mě zbil. ,,Ahoj" řekla jsem jen a rychle odešla. Vyšla jsem ze školy a viděla matku jak už sedí v autě a čeká na mě. To bude zas řečí. Nasedla jsem do auta a hned vypla vnímání, které jsem zapla, až když mě to začalo zajímat ,,....až přijedeme dělej si co chceš, ale v sedm je u nás večeře, na které musíš být. A bude tam otec tak se budeš chovat slušně a mluvit jen v nutných situací. Šaty ti připravím..." No super. Otec a večeře ani nevím s kým. Zastavili jsme u domu a vystoupili. Šla jsem do kuchyně a u stolu seděl otec ,,Ahoj" neodpověděl. Vyndala jsem si tedy jogurt a lžičku. Chtěla jsem si sednout a sníst ho, ale datum trvanlivosti už byl prošlý a tak jsem ho hodila do koše. Otec to viděl a rozzuřeně se na mě podíval. Pak ke mě přišel a vrazil mi pěstí. Spadla jsem na zem a chytla si tvář. Rozbrečela jsem se a utekla do svého pokoje. Zamknula jsem dveře a všimla si, že na židli mám už ty šaty od matky. Lehla jsem si na postel a brečela. Proč mám zrovna já takovéhle rodiče....?Je tu první kapitola a tak mě zajímá co na to říkáte?
Adiiiiii❤
ČTEŠ
I Someone Else
RomansaŽivot není lehký. Obzvlášť, když zažíváte peklo doma i ve škole. 15.11.2k17- #237 Romance 2.1.2k18- #176 Romance👑