Už od chvíle, kdy mě otec uhodil ležím na posteli a nic nedělám. Koukla jsem na hodiny. Čtvrt na sedm. Radši se už budu chystat. Došla jsem do koupelny, svlékla se a vstoupila do sprchového koutu. Pustila jsem si vlažnou vodu a nechala si jí ztékat od vlasů až k nohám. Pak jsem si vzpomněla kolik je hodin a tak jsem si rychle umyla tělo a vlasy třešňovým schamponem. Vylezla jsem a zabalila sebe i vlasy do ručníku. Došla jsem do pokoje a vyndala ty šaty z obalu. Byli to krásně krátké šaty. S džínovou bundičkou.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Sundala jsem si ručník z hlavy a vysušila si ním vlasy. Pak jsem si sundala i ten z těla, vyndala si černé spodní prádlo a oblékla si šaty. Ale, kde jsou boty? A už je vidím, byli pod stolem. Černé na podpatku. Došla jsem ke stolku s líčením a namalovala se. Podívala jsem se na hodiny a bylo třičtvrtě. Ještě jsem si vyfoukala a rozčesala si vlasy. Hned se mi zkroutili. No co..... Obula jsem si boty a byla jsem hotová. Jsem opravdu zvědavá jaká je to návštěva. Doufám, že ne zas někdo od modelingu. ,,Katherine" zavolala na mě matka. Koukla jsem se ještě do zrcadla. Ale ne! Musím zamaskovat ten otisk otcovi ruky. Vzala jsem make-up a zamaskovala to. Jakto, že jsem si toho předtím nevšímla? To jsem slepá? Rozhodla jsem se to teď neřešit ,,Katarino, tak kde seš?" zavolala na mě znovu matka. Nesnáším, když mi někdo říká Katarino. Nejčastěji mi tak říká hlavně otec, teda, když se se mnou vůbec baví. Odemkla jsem dveře a sešla schody, kde se matka bavila s nějakým pánem ,,Dobrý den" pozdravila jsem a podala si s ním ruku, kterou mi nabízel. ,,To je má dcera Katherine, to je Paul" seznámila nás matka a usmála se. ,,A kde máte kluky?" zeptala se matka Paula a mě si dál nevšímala. Začala jsem si ho prohlížet. Měl vypracované tělo. Na sobě měl bílou košili, černé sako a černé kalhoty a boty. Sekne mu to. Cože? Jako vážně? Vždyť by mohl být můj otec. Jo to by mohl podle toho jak se na sebe s matkou koukali. Nad čím to zase přemýšlím? Zatřepala jsem hlavou, abych vyhnala tyhle myšlenky. Matka se zrovna na něco ptala, ale než stačil Paul odpovědět, někdo zaklepal. Otevřít šla služka. Ano máme služku, a vím je to snobské. (Teďnechcinikohourážetjetojenkvůlipříběhu) Když otevřela, dovnitř vtrhlo one direction. Co ti tu dělají? Koukala jsem na ně s otevřenou pusou dokud nepřišel otec ,,Ahoj kluci, Paule" pozdravil a stoupl si vedle mě ,,Kluci, Paule to je má žena Anabell" ukázal na matku ,,A Katherine má.... Dcera" představil i mě. Usmála jsem se na ně. ,,Pojďte za mnou" přerušila to ticho matka a vedla nás ke stolu, kde nám postupně ukázala naše místa. Já seděla mezi Nailem a Harrym. Když přinesla kuchařka jídlo Paul, matka a otec si začali povídat o firmě atd.Zrovna jsem se natahovala stejně jako Harry pro víno a nešťastnou náhodou jsem do něj drkla a Harrymu to skončilo v klíně. ,,Moc se omlouvám" začala jsem panikařit, protože za tohle mě otec zabije ,,To je v pořádku" usmál se Harry a utřel si to. ,,Katarino pojď se mnou prosímtě do kuchyně" řekl otec a usmál se. Zas Katarino. Ta ironije z něj přímo sršela. Šla jsem za ním tedy do kuchyně. Hned jak jsme se tam ocitli mi jich pár vrazil ,,Bože ty si kráva. Máme hosty a ty je musíš polít vínem!" nadával sprostě, ale tak, aby ho nikdo neslyšel zatím co já potichu brečela. Vrazil mi ještě jednu a poslal mě do pokoje. Rychle jsem vyběhla schody, na kterých jsem se málem zabila a zabouchla jsem dveře od pokoje, po kterých jsem se následně svezla s brekem na zem.
Po asi deseti minutách, kdy jsem se uklidnila jsem se vysvlíkla. Převlékla jsem se do tepláků a volného trička, které mi zbylo po bratrovi. To jediné mi po něm zbylo. Už ani nevím jak vypadá. Chtěla bych ho poznat. Být tu teď s ním a povídat si, bavit se.....dost! Nebo se znovu robrečím. ,,Ťuk,ťuk!" někdo zaklepal. Posadila jsem se na postel ,,Dále" Usmála jsem se a čekala až dotyčný vejde. K mému překvapení dovnitř vešel Naill a za sebou měl kluky ,,Můžeme?" zeptal se ,,Jo, jistě posaďte se" usmála jsem se na ně a kluci hned skočili ke mě na postel ,,Paul a tví rodiče si povídali a nám řekli, že můžeme jít za tebou. Nudili jsme se" začal Nail vysvětlovat a při tom máchal rukama. ,,Co kdyby jsme si zahráli flašku na pravdu nebo úkol, aby jsme se poznali?" navrhl Harry a podíval se mím směrem. Všichni jsme přikývli a já vyndala z pod postele flašku, kterou jsem tam měla kvůli nočnížízni položila jsem jí doprostřed a roztočila. Padlo to na Louise ,,Kolik ti je let?" zeptala jsem se ho. ,,18" odpověděl hned. Vzal flašku a roztočil ji stejně jako předtím já. Takhle se to opakovalo ještě dlouho a já se toho hodně dozvěděla. Pak to padlo na mě ,,Kdo ti udělal to na tváři?" zeptal se mě Liam a kluci zbystřili. Asi je to taky zajímalo. Zděsila jsem se a trošku se zaklonila, takže jsem na sebe viděla do zrcadla. Měla jsem tam otcovu ruku ,,Chci úkol" musela jsem se z toho vykroutit ,,úkol je, že mi musíš odpovědět" řekl Liam. Zamračila jsem se. Naštěstí v tu chvíli přišel Paul, že už musí jít. ,,Tak zítra ve škole" rozloučili se zborově a odešli. Zamkla jsem se a vlezla do koupelny, kde jsem se slíkla, vysprchovala a rovnou se převlékla do šortek a tílka na spaní. Pak si vyčistila zuby, učesala vlasy a odmalovala se. Lehla jsem si do postele a přemýšlela dokud jsem usnula.
Ahojte, Jak se vám líbí? Máte nápad na pokračování? Za vote i komentáře a všechno (klidně i zprávy) budu ráda👌
