Chtěla jsem spát dokud mě nevzbudí budík, ale sluneční paprsky byli rychlejší. Včera jsme si s bratrem povídali hrozně dlouho a pak jsme nějak usli. Teď mám hlavu položenou na jeho břiše a on mě objímá. Jsem strašně ráda, že ho mám. Konečně mám rodinu. On je moje rodina a teď tu je, aby mě ochránil. Už ho nikdy nikam nepustím!!
,,Loving you...." Chtěla jsem ho vypnout, ale bratr byl rychlejší. Naštěstí jsem totiž znovu usla a čekala na zvuk budíku ,,Sestřičko...Musíš vstávat a jít do školy" začal mi láskyplně šeptat do ucha. Jen jsem zavrčela a vstala jsem. Došla jsem do koupelny, kde jsem se osprchovala a udělala ranní hygienu a pak přišla zpět do pokoje, abych si vybrala oblečení. ,,Ne,ne,ne!" zastavil mé přehrabování ve skříni Jess ,,Zapomněla jsi, že dnes ti oblečení vyberu já?" zašklebil se. Přešel k nějaké tašce a vyndal z ní oblečení.
Zajímalo by mě, kdy to stihl koupit. Koupil mi i kabelku. Skočila jsem mu kolem krku a začala mu děkovat. Byli to úžasné věci. Takové zbožňuju a takové jsem dříve nosila. Jenže pak mi je má matka zakázala. Zajímalo by mě co udělá, až zjistí, co jsem měla na sobě. A zajímalo by mě co udělá otec, až zjistí, že se tu objevil Jess.
Právě sedíme v autě před tou hroznou budovou. Ano, před školou. Bojím se tam vejít kvůli tomu co mám na sobě. Kvůli tomu co na to řeknou holky. ,,Notak ty to zvládneš!" vyrušil mě z přemýšlení bratr. ,,Ty nejsi ta co z tebe udělali. Nejsi princezna! Si drzá a tvrdá. Si mrcha..." začal se smát. Jop, taková jsem opravdu byla. A chtěla bych zase být, ale něco mi to zakazuje. ,,Věřím ti. A máš mě! Ukaž jim své staré já, které mám na tobě rád" má pravdu. Cítila jsem odhodlání. Dodal mi sebevědomí. To já přece měla na základce milión poznámek. Urážela jsem barbínky, ale jen ty co si to zasloužili. A chránila jsem šikanované. Chci být zase taková. A já budu. Zavřela jsem oči a odhodila své já. ,,Dámy a pánové, vrátilo se mé já" pronesla jsem a ušklíbla se. Rozloučila jsem se s bratrem a vylezla z auta. Zvedla jsem hlavu a šla sebevědomě dál. Musím zase začít posilovat. Pomyslela jsem si. Všichni se na mě dívali.... Překvapivě. Nejlepší, ale byl pohled holek, které si šli uprostřed chodby jak královny a za nimi kluci. Když mě uviděli, zastavili se a koukali na mě jak na mrtvou. Takovou možná za chvíli taky budu. Moje sebevědomí, ale trošku upadlo, když jsem viděla Harryho ruku v té Fell. Musíš se přes to přenést. Radil mi hlásek v hlavě. Holky se vzpamatovali a vykročili ke mě.
,,Co si myslíš, že máš na sobě!?!!!" skoro řvala Fell. Zase jsem pocítila strach. Ten pocit, který ve vás byl tak dlouho a teď vás užírá. Ta bolest, která je jako, kdyby do vás zapichovali střepy.
,,Co si myslíš, že mám na sobě?" zeptala jsem se s úšklebkem. Naill se zasmál. Přistoupila jsem k Fell ,,Vrací se mé staré já." zašeptala jsem jí tak, aby to nikdo neslyšel, i když si myslím, že Harry to slyšel. Usmála jsem se na ní a šla na další hodinu. Jen, aby jste věděli, moje staré já Fell znala, sice jen krátce, ale přece.Právě jdu na poslední hodinu. Je mi divné, že jsem dnes zatím s nikým neměla hodinu. Najednou na mě někdo ze zadu skočil a já málem spadla, kdyby kolem mě ten dotyčný neobmotal své vypracované ruce. Když jsem zase pevně stála na zemi, otočila jsem se a zjistila, že ten, kdo na mě skočil byl Luk. ,,Konečně ses jim postavila" vypískl radostně a silně mě objal. ,,Uvidíme se na obědě" políbil mě na tvář a vesele běžel do své třídy. Nechápu, že z toho má takovou radost. Zasmála jsem se nad tím a pokračovala do své třídy. Bohužel, kolem mě proběhla nějaká dívka a shodila mi učebnice z ruky. Ještě štěstí, že mobil jsem měla v zadní kapse kalhot. Ta neznámá se otočila a hned jak mě uviděla se začala omlouvat. Bála se co bych jí udělala. Buď já nebo Fell. ,,Opravdu se moc omlouvám" podala mi zbytek mích učebnic a zdálo se, že má na krajíčku. Společně jsme se zvedli a ona se pořád omlouvala ,,To je v pořádku" Usmála jsem se na ní ,,opravdu?" podívala se na mě nevěřícně. ,,Jak se jmenuješ?" zeptala jsem se jí ,,Linda" řekla trochu stydlivě ,,Opravdu se nezlobím Lindo ,ale teď už budu muset na hodinu.... tak zatím" usmála jsem se a odešla do třídy na hodinu zeměpisu, který jsem naštěstí měla bez holek.
Prosím. Prosím. Já už to nevydržím!!
,,Crrr...." ooo..děkuju ti bože. Myslím, že umřu hlady. Věci jsem rychle hodila do skříňky a neztrácela jsem čas ani s vyndáním mé kabelky. Vyndám si jí po obědě. Běžela jsem k jídelně a spatřila Naillova záda. A tak
jsem se rozhodla, že udělám něco co mi hrozně chybí. Rozběhla jsem se a skočil mu na záda. Naštěstí mě chytil a nejspíš podle bot zjistil, kdo jsem a začal se smát ,,Ahoj Naille" zašeptala jsem mu radostně do ucha. ,,Ahoj princezno. Kluci i já se tě ptáme jestli s náma nechceš po obědě jít" vážně? Ten tupec to neodopoví. ,,A kam?" zasmála jsem se ,,No dem hrát fotbal, jestli se nechceš kouknout a pak u nás můžeš klidně spát je pátek" vysvětlil mi a společně se mnou na zádech si stoupl do dlouhé řady. To nevydržím. ,,Klidně. Rodiče nejsou doma. A mohla bych vzít i bratra?" zeptala jsem se opatrně ,,Jasně" odkýval a pustil mě na zem, protože jsme se konečně dostali k jídlu. A to byl řízek s kaší. Super ten tu dělají skvělej. Vzali jsme si tácky a vydali se k Liamovi, Zaynovi a Louisovi.,,Je nás, ale jen pět" stěžuje si Zayn, když stojíme na jejich velké zahradě a chtějí hrát fotbal i s Jessem. ,,A co jsem já?" naoko jsem se urazila. Přešla k Louisovi a vytrhla mu míč. Pak jsem ho nohou zvedla a kopla do brány. ,,Páni" řekli všichni najednou. A tak jsme začali hrát fotbal.
Celá mokrá jsem se svalila na zem. Začalo totiž pršet a my i tak nepřestávali hrát. ,,Tak pojďte dovnitř!" zavolal Louis. S těžkostí jsem se zvedla a vydala se k nim domů. Když jsem vešla uviděla jsem Harryho sedícího na gauči, když mě, ale viděl vstal a odešel nahoru po schodech nejspíš k sobě do pokoje. Takhle to nejde. ,,Omluvte mě" řekla jsem jim a vyběhla za Harrym. Zaťukala jsem na dveře ,,Dále" ozvalo se a tak jsem vešla. ,,Nechci se hádat." vyhrkla jsem rychle. ,,Já taky ne a s Fell už nic nemám" zvedl se a usmál se ,,Chyběla si mi" silně mě obejmul ,,I ty mě" objetí jsem mu opětovala, ale hned se odtáhla ,,Jsem mokrá nepůjčil bys mi něco?" nevinně jsem se ušklíbla. Harry se zasmál a půjčil mi jeho mikinu a tepláky, triko jsem měla suchý. ,,Děkuju" usmála jsem se a zalezla do koupelny, kterou mi ukázal. Pak jsme se vydali dolů za klukama a já si všimla, že venku už je tma. ,,Mám jídlo" zahulákal Naill, který se kolem nás prohnal s popcornem a colou až na gauč. Všichni jsme se zasmáli a my s Harrym jsme si sedli vedle Nailla. Zabořila jsem ruku do jeho popcornu a dala si ho do pusy. ,,Pustíme si horor." zakřičel Liam. ,,Ne!" vykřikla jsem, ale všichni a dokonce i Jess se jen usmáli a pustili tam kruh. Zrádce! Už teď se bojím. Přitiskla jsem se víc na Nailla a sledovala ten hrozný film, z kterého neusnu!
Ahoj,
Tak co a to říkáte?
Mate nějaký návrh na pokračování?Adiiiiii❤
![](https://img.wattpad.com/cover/64338125-288-k782355.jpg)
ČTEŠ
I Someone Else
RomansŽivot není lehký. Obzvlášť, když zažíváte peklo doma i ve škole. 15.11.2k17- #237 Romance 2.1.2k18- #176 Romance👑