I Someone Else

Neodpověděla jsi!!

,,Loving you Isn't the right thing to do" Ohh... Bože. To už je ráno? A zase škola? Nesnáším, nesnáším, nesnáším prostě nesnáším školu. Odhodila jsem peřinu a otočila se, takže jsem skončila na zemi v kliku. Ahh....jsem ospalá. Vstala jsem a přešla do koupelny. Přišla jsem před zrcadlo a opláchla si obličej ledovou vodou. Stoupla si do sprchového koutu a rychle se opláchla. Vystoupila jsem z něj a obmotala si ručník kolem těla. Vyčistila jsem si zuby a namalovala si černé stíny, rudou rtěnku a řasenku. Pořádně si rozčesala vlasy a dala si je do culíku. Přešla jsem do pokoje a koukla co mi matka připravila. Proč mi vůbec připravuje věci.... Och. Super. Růžovou sukýnku a bílý top. Nenávidím růžovou. Je něco kolem sedmý a už všechno nenávidím pomyslela jsem si. Oblékla jsem si to a šla dolů do kuchyně. Stejně jako včera jsem tam nejprve nakoukla a ujistila se, že tam není otec. A pak teprve vešla. Matka seděla na židly a netrpělivě čekala. Když mě uviděla vstala ,,No konečně" do rukou mi narvala flašku s pitím a šla k autu. Asi čekala na mě. A ani se nemůžu nasnídat, už teď mi kručí v břiše . Otočila jsem se a u dveří si oblékla jediný podpatky (viz. Obr.), který si beru ráda.

Šla jsem k autu a nastoupila jsem. Matka nastartovala a rozjela se. ,,Zejtra se namaluj víc a poslouchej Jull, Merry a Fell oni......" už je to tu zase přednáška o tom jak se mám malovat a o tom jak jsou holky úžasný. Aby se nezbláznila. Si je může adoptovat. Nesnáším Fell, Jull a Merry. Jsou tak falešný. Agrh, už zase. Zase něco nesnáším. Donutilo mě to k úsměvu.

Zastavili jsme před školou a vystoupili. U krásné lavičky blízko parkoviště seděli holky. Došli jsme k nim. Já je pozdravila a matka je zas obejmula. Proč taková nemůže být na mě? Proč nejsme jako ostatní rodiny, kde se s mamkou smějete, chodíte nakupovat, probíráte kluky a všechno si říkáte? A s taťkou se díváte na hokej nebo fotbal? Proč? Proč já to musím mít tak, že otec mě bije kvůli každý maličkosti a pořád na mě řve.... Matka ze mě chce mít princezničku, modelku do své firmy a ani mi nedává pořádně najíst. Jenže být modelkou je její sen, né můj. Já nikdy nic takového nechtěla. Chtěla jsem milujícího bratra, který by mě chránil. Hrát fotbal a chodit oblíkaná jak chci. Mít nejlepšího kamaráda a kamarádku. Chodit s otcem na hokej. S matkou probírat kluky. A taky nějakého mít. Nějakého, který by mě miloval nejvíc na celém světě. Chtěla jsem si žít vlastní život! Vehnaly se mi slzy do očí.

Matka s Fell, Merry a Jul si mě ani nevšímali. Šli jsme pomalu chodbou a já se falešně usmívala, ale v očích jsem měla bolest. Došli jsme do třídy a já si šla sednout do své lavice. Na stůl jsem si vyndala blok, propisku a tužku. Matka odešla a já se začínala nudit a tak jsem si začala malovat. Nejdřív jsem nevěděla co namalovat, ale pak mě napadlo namalovat to jak se cítím. Namalovala jsem něco mezi králíkem a zajícem. ( viz.obr)

,,Je to hezký, ale strašidelný na druhý den školy. Muselo se ti stát něco škaredýho, že to maluješ" pronesl Harry, který se tu najednou záhadně objevil. Lekla jsem se ho ,,Včera si neodpověděla. Já chci odpověď teď" Řekl mi Liam u ucha. Naskočila mi husí kůže. To mě musí všichni strašit?! ,,Takže??" Ptal se pořád a kluci se nahromadily kolem nás, aby to slyšeli. ,,Nevzpomínám si, vymysli jinej úkol" snažila jsem se tomu vyhnout. Nemůžu jim říct, že mě otec bije a matka se mě nezastává. ,,Nový úkol je, že si musíš vzpomenout" uchechtl se a všichni si šli sednout, protože právě zazvonilo a přišla.... Kerkova. No super tu máme na matiku? Proč mě všichni nemají rádi?! Ta učitelka je na mě zasedlá. Přímo mě nenávidí. ,,Aa Mekenzi. Tak pojď k tabuli vyskoušíme tě" pronesla hned jak si mě všimla. ,,Co?" zeptal se Harry. Nechápal asi to, že hned druhý den zkouší. Já, ale vstala, došla jsem k tabuli a vzala si křídu do ruky. Tak. Uklidni se Katherine, nesmíš dostat za pět jinak tě otec zabije. Doslova. ,,Narýsujte kružnici k/S 4,5 cm/. Dále narýsujte: a/dva navzájem kolmé průměry AB a CD b/dva poloměry SA a SE, které svírají úhel 75 stupňů c/tětivu /KL/= 4 cm d/tětivu /MN/, která je kolmá ke KL" celý jsem to napsala a až pak si to teprve přečetla. Co to je za hovadinu? To jsme nebrali! Dělá to naschvál to se vsadím. ,,Promiňte to jsme nebrali!" řekla jsem možná až moc nahlas ,,Co to na mě řvete? Pojďte ven!" vstala, že málem shodila židly a s hlasitým rozrazením dveří vyšla na chodbu. Odložila jsem křídu, šla za ní na chodbu a zavřela dveře. ,,Co si to o sobě myslíš? Jenom proto, že je tvoje matka šéfka modelingové firmy neznamená, že tě budeme šetřit" řekla, a kdyby pohled vraždil, byla bych mrtvá a pak odešla. Páni. To musím vydýchat. Vždyť já nechci, aby mě šetřili a proč si to myslí? S hlavou plnou myšlenek jsem vešla do třídy a šla se posadit. ,,A máte za pět!" prohlásila jen tak, když jsem si sedala. ,,Co to bylo? Si v pořádku?" zeptal se Harry s obavami. ,,Pak ti to řeknu" ujistila jsem ho a raději poslouchala Kerkovou, aby mi zase něco neřekla.

Když zazvonilo vyletěla jsem ze třídy, aby mě náhodou Kerkova nezastavila, a protože mám hlad. Doběhla jsem k Lukově skříňce, protože on v ní měl vždycky latee navíc. Doufám, že tu je.... dlouho jsem ho neviděla a stýská se mi. Teď si vzpomenout na heslo. Vždyť mi ho před prázdninami říkal. Už vím! 6930 je to jeho nejoblíbenější číslo a já mám 1474.....zadala jsem to číslo a ono bylo správný. A přesně jak jsem předpokládala měl tam čokoládový latee. Kousek ode mě někdo otevřel skříňku. Lekla jsem se, ale naštěstí to byl jen Harry. ,,Hej! To je moje" zakřičel někdo, a podle hlasu to byl Luk. Zavřela jsem mu skříňku a otočila se. Dělal, že je naštvaný, ale v očích měl jiskřičky. Nevině jsem se usmála a napila se. Hned jak ke mě přišel sebral mi to a sám se napil. ,,Ale já nesnídala" postěžovala jsem si. Napil se ještě jednou a pak jsme se obejmuli. ,,To já taky ne" pokrčil rameny. Udělala jsem na něj psí očka ,,Prosím lásko....plosím. Já mám hladík a tys už jedno měl" prosila jsem ho dál. Protočil očima a s uchechtnutím mi podal latee ,,Si hrozná, uvidíme se na obědě" políbil mě na čelo ,,Oooh, miluju tě"obejmula jsem ho a on odešel. Zazvonilo a já se vydala na další cestu smrti. Do 63.Z. A pak na dalších pět hodin.

Další kapitola na světě. Tak jak se vám líbí? Za komment i vote budu moc ráda!

Vaše Adiiiiii❤