Diabolik Lovers aneb jak to bylo dál? [DOKONČENO]

4. Akane a její malý (obrovský) problém

Akane se probudila ve své posteli. „Já jsem u sebe?" zeptala se sama sebe a rozhlédla se po tmavě černo-zlatém pokoji, který si sama vyzdobila. Bylo odpoledne, opravdové odpoledne, ne to noční. Unaveně vstala z postele a vyšla ze svého pokoje. Rozhodla se to tu pořádně prozkoumat, dokud má šanci, když všichni spí. Prošla spoustu pokojů, ovšem dávala si pozor na pokoje, které vypadaly, že v nich zrovna někdo přebývá. Byla v posledním patře na konci chodby. 

Už prošla všechny pokoje z chodby, ale u jednoho se zastavila, v tom ještě nebyla. Chvíli jí trvalo, než zaseklé dveře otevřela, tak aby neudělala žádný hlasitý rámus, který by všechny probudil. Pomalu vešla dovnitř a opatrně za sebou zavřela. Všechno bylo přikryté ubrusy a dalšími látkami, bylo vidět, že v tomto pokoji roky nikdo nebyl. Odkryla jeden z ubrusů. Na stole ležela spousta fotografií v rámečku, různé dopisy a to, co Akane na stole nejvíce zaujalo, byl křížek. Křížek, který viděla jen na starých matčiných fotkách, které měla z doby, kdy bydlela tady a ještě před tím. Tohle... tohle musel být Yuiin pokoj! Vzala ho do ruky a prohlížela si ho, byla šťastná, že jej konečně může vidět na vlastní oči. Pak si ale všimla fotografií. Víc než na polovině byla Akane, nebo spíš její blonďatá verze s růžově-rudýma očima. Yui. Byla tu spousta fotek, na kterých byla Akanina matka s bratry Sakamaki. Všichni se na nich šťastně usmívali, dokonce i Shuu a Subaru, kteří se skoro nikdy nesmějí. Byla v úžasu, ale přesto- něco jí zabodalo u srdce, její srdce začal svírat prapodivný pocit, z části to bylo žárlivost a ještě něco. Náhle se necítila sama sebou... jako kdyby, celou tu dobu v ní Sakamaki neviděli Akane, ale Yui... Její užaslý výraz se v mžiku změnil na nenávistný, chladný, závistiví a ublížený. Zaměřila se na fotku, na které byli všichni poskládaní vedle sebe. Pomalu ji vzala a chvíli si jí prohlížela. Náhle ji zmačkala a pak roztrhla tak, aby byla její matka oddělena od ostatních.

[Fotka před]

[Fotka po]

Akane odešla z pokoje, všechno vrátila do původního stavu, ale jen fotku a kříž ne. Fotku nijak nespravila, jen ji pohodila na podlahu a kříž si odnesla. Rychlím a tichým krokem mířila k hlavním dveřím, když vyšla z domu rozběhla se pryč. Zhruba o hodinu později se vrátila, ale jiná. Měla blond vlasy a nesla malou taštičku s kontaktními čočkami v barvě Yuiných očích. Doběhla k sobě do pokoje a rychle si nasadila čočky. Podívala se na sebe do zrcadla. Málem spadla na zem, jak byla překvapená. „Jsem vážně Akane?" zeptala se sama sebe zaraženě a s bolestí v hlase. Náhle se zase vzpamatovala a zamračila se. Chtěla vědět, jestli se na ni koukají jinak, jako by se koukali na Yui. Lehla si zpět do postele a rozhodla se počkat, dokud si pro ní nepřijdou, že musí vstávat.