Don't Look Back

•14•

,,Justine!" vykřikla jsem a ověsila se mu kolem krku. ,,Ty idiote, víš vůbec jakej jsem o tebe měla strach?!" ,,A víš jakej jsem měl já strach." šeptl a přitiskl si mě blíž k tělu. ,,Co tím myslíš?" ,,Pak ti to řeknu, ale teď si sbal." ,,Cože?" vyhrkla jsem a odtrhla se od jeho hřejivého objetí. ,,Všechno se dozvíš, ale teď nemáme čas. Vezmi si nějaký batoh a sbal si co potřebuješ. Zbytek věcí tu nech." ,,Ale..." ,,Hned! Chelsea." vypadal opravdu nervózně. Co se děje? ,,Pospěš si, počkám dole." obešel mě a už ho nebylo. Na nic jsem nečekala, vběhla do pokoje, popadla batoh a začala do něj házet jenom ty nejdůležitější věci.

Když jsem byla hotová, seběhla jsem schody a zahlédla Justina, který s někým telefonoval. Tahal se za konečky vlasů a sem tam si zanadával. ,,Jsem tady." Nadskočil a rychle hovor položil. ,,Rychle pojď." Popadl mě za ruku a tahal ven z domu. Vyběhli jsme ven a  Justin vešel do garáže. ,,Počkej tady." Uslyšela jsem zvuk padajících věcí. Justin vyšel ven s kanystrem v ruce a začal dům polévat tekutinou. ,,Co to sakra děláš?! Zbláznil ses?!" Škrtl zápalkou a vypukl obrovský požár. ,,Pohni." Co to s ním sakra je? Nasedli jsme do auta, které bylo schované v lese. ,,Vysvětlíš mi to už?" ,,Bože. Nemůžeš být alespoň pět minut zticha?" ,,Okamžitě mi vysvětli, proč!" ,,Jdou po tobě, jasný? Jdou po mě, jdou po tobě!" ,,Proč po mě?" ,,Jsi dcera bývalého bosse mafie? Myslela sis, že se ti nic nestane?" ,,Že jsem co?!" ,,Tvůj táta byl mafiánský boss stejně jako můj, proto tohle všechno." ,,A to mi říkáš až teď?!" ,,A co jsem měl říct?! Ahoj, jsem Justin, můj táta zabil tvýho, protože stáli proti sobě kvůli pozici bosse?" ,,Já nevím, třeba." jen co jsem dořekla větu, autem prolétla kulka. ,,Do prdele!" zaklel Justin a při první zatáčce prudce odbočil. ,,Viděl tě někdo?" ,,Co?" ,,Viděla jsi někoho, když jsem tady nebyl?" ,,Jo." vystrašeně se na mě podíval. Tohle je asi špatný. Další kulka prolétla sklem a zasáhla Justinovu ruku. ,,Kurva!" zakryla jsem si rukou pusu, abych nezačala křičet. ,,Musíš řídit!" Sotva držel volant a snažil se ujet autu jedoucímu za námi. ,,A jak to chceš asi udělat?" auto sebou prudce trhlo. Zastavil. ,,Rychle, než nás doženou." rychle jsem vylezla z auta a vyměnila se s Justinem, který si skočil pro lékárničku. Rychle jsem nastartovala a vyjela. ,,Nechceš pomoct?" ,,Ne, soustřeď se." ,,Ale-" ,,Chelsea, jestli se budeš pořád ptát, nepřežijeme to. Tak řiď." My to co? Nepřežijeme. Šlápla jsem na plyn a přidala na rychlosti. Ale bohužel nás brzy dohnali. ,,Až ti řeknu, zatočíš. Jasný?" ,,J-jo." ,,Dobře." Čekala jsem, kdy řekne, že mám zabočit, ale další kulky začaly prorážet auto. ,,Teď!" Bezmyšlenkovitě jsem prudce trhla volantem a my se ocitli na lesní cestě. Auto za námi nestihlo zareagovat a jelo dál. ,,Zastav támhle." řekl Justin, jakoby ho škrtili. ,,Justine!" podívala jsem se na něj s hrůzou. Držel se za hruď, odkud se mu valila krev. ,,Zastav támhle!" jela jsem na místo, kam ukazoval a zastavila. ,,Justine. Zavolám záchranku." ,,Ne." chytil mě za ruku a díval se mi hluboko do očí. Bylo pozdě. Po tvářích mi stékaly hořké slzy a chtělo se mi umřít. Vystoupil z auta a chtěl se vydat směrem k nedaleké skále. Vystoupila jsem a pomohla mu tam dojít. Sedl si na kraj a pozoroval zapadající slunce. Sedla jsem si za něj, aby se mohl opřít o mé tělo a odpočívat. ,,Víš, proč jsem odjel?" ,,P-proč?" ,,Jel jsem za rodinou. Poslední dobou mi přicházely podivné zprávy. Od doby..." ,,Co jsem přišla?" ,,Jo." slzy mi začaly stékat rychleji a rychleji. ,,Bál jsem se, aby se jim něco nestalo. Chtěl jsem je jen zkontrolovat. Když jsem ukládal sestru ke spaní, přišla mi zpráva, že jsi mrtvá. Okamžitě jsem se sebral a jel za tebou, ale pronásledovali mě. Byl jsem tak šťastný, když jsem tě uviděl. Myslel jsem, že se ti něco stalo." ,,Já se bála o tebe." ,,Huh, ironie." uchechtl se. Mě moc do smíchu nebylo. ,,Šli po nás obou. A dostali jen jednoho." ,,Neříkej to." bolestně jsem pronesla. ,,Víš dobře, že to tak je." ,,Miluju tě." šeptla jsem a pevně ho objala. ,,Já tebe taky." Nevydržela jsem to a propukla v hysterický pláč. ,,Nebreč." steží se otočil a políbil mě. Byl to první a poslední polibek od Justina. Plný lásky. 

Závěr:

Do úsvitu leželo Justinovo bezvládné tělo na hrudi Chelsea. Chelsea už nemá nikoho a tak najde zbraň uloženou v autě a ukončí svůj život, aby byli navždy spolu.