My fucking wedding day (H.S. CZ FanFic.)

21 Konec

Povzdechla jsem si... Teď nebo nikdy.. „Ne." lidé v sále zalapali po dechu. „Cože?" „Ne." zopakovala jsem. Posunula jsem se blíž ke kraji. 

„Víte, jak tady pan kněz mluvil o lásce a o tom, že si musíme uvědomit, koho doopravdy milujeme a musíme to přiznat... Otevřelo mi to oči."  sklopila jsem pohled.

„A.. Já si Phillipa nevezmu. Nevezmu si někoho, koho nemiluju. Celou dobu jsem nechtěla přiznat lásku k člověku, kterého miluju a.. On si to nezasloužil. Nemůžu nás dva dál trápit, nemůžu ho nechat jít. Každý z vás někoho milujete. Svého manžela, své děti, své sourozence, své rodiče, své přátele. A já miluju kluka, se kterým jsem kamarádila už od prváku. Byl se mnou od prvního dne na střední. Pomáhali jsme si navzájem. Vyrůstali jsme spolu. I přes všechny naše hádky, moje otravné kecy a naše společné večery se strašidelnýma historkama, kdy jsme museli zůstat vzhůru celou noc, protože jsem se bála, se mnou zůstal. I přes to, že věděl, že si musím vzít Phillipa. Zůstal se mnou a věřil, že s ním zůstanu. Miloval mě a já to přehlížela. A když tento den nastal, neunesl představu, že bych ho měla opustit. A já jsem si právě uvědomila a rozhodla jsem se, že ho neopustím, protože si to nezaslouží. Určitě mě pochopíte, protože taky máte někoho, koho milujete na tolik, že byste pro něj zemřeli a kdo pro vás znamená všechno."

Některé ženy začali brečet, moje matka mě vraždila pohledem a Rose napjatě poslouchala. „Já se omlouvám, ale nemůžu si Phillipa vzít." nadzvedla jsem si sukni a seběhla pár schodů. Několik lidí se zvedalo a radili se, co udělají. Rozeběhla jsem se po červeném koberci ven z kaple. Vyběhla jsem ven a rozhlédla se. 

Harry stojí na malé zídce a dívá se na vodu. Pomalu jsem šla k němu. „A kdybych já utekla, počkal bys tu na mě..." řekla jsem dost nahlas, aby si mě všiml. Otočil se ke mně, oči se mu rozzářily. Šla jsem blíž k němu. „Nás dva pojí silné pouto." po tváři mi stekla slza. Harry ke mně natáhl ruce, „A to jenom proto." doplnil za mě. Chytila jsem ho za ruce a nechala se vytáhnout k němu. 

„Protože tě miluju." usmála jsem se. Omotal mi ruce kolem pasu a já mu je dala kolem krku. „Miluju tě Emily." usmál se, „Miluju tě Harry." přitiskl své rty k mým... Přitahoval si mě blíž k sobě, a snažil se polibek prohloubit. Pomalu se odtáhl a opřel si čelo o mé. „Řekla jsem ne." uchechtla jsem se. „A já jsem za to rád. Děkuju, že sis ho nevzala." 

„Nemohla jsem si ho vzít. Nemohla jsem tě dál trápit. Ani mě." sklopila jsem pohled. „Emily, moc mě mrzí, že jsem ti to neřekl už dřív. Nemuselo na tuhle svatbu vůbec dojít." přikývla jsem. „Taky jsem ti to měla říct." uslyšela jsem dupot a nějaké křiky. 

Otočila jsem se a uviděla přibíhající dav. Vpředu Phillip, moje matka, Rose a Ben. „Emily! Emily přestaň dělat hlouposti!" křikla matka. „Nedělám hlouposti, dělám to, co považuji za správné. Navíc jsem plnoletá a nemusím tě poslouchat." 

„Emily já tě miluju, přeci bys mi to neudělala!" řekl Phillip. „Nemiluješ! Jde ti jen o ty prachy co díky ní a sňatku dostaneš! Nechtěl jsem to vytahovat, ale ty si o to prostě říkáš!" křikl Harry a lidé zalapali po dechu. „Emily dali jsme do téhle svatby dost peněz, takže ty se okamžitě začneš chovat dospěle a půjdeš si vzít Phillipa!" rozhodla matka a vydala se ke mně. 

Sundala jsem si boty, Harry seskočil a pomohl mi na zem. Nadzvedla jsem si sukni, Harry mě chytil za ruku, začali jsme utíkat. „Harry chytej!" křikla Eleanor a hodila Harrymu klíče od jejich auta. Harry je chytil, matka, Phillip, Ben a pár dalších chlapů běželi za námi... 

Nastoupili jsme do Louisova Range Roveru, Harry nastartoval a než k nám stačili doběhnout, vyjeli jsme. Naše parta tleskala, ostatní měli smíšené pocity a matka s Phillipem a Benem byli nasraní. Všimla jsem si papírku, přilepeném na palubce. 

Rozevřela jsem ho a četla nahlas. „Ahoj Emily a Harry, doufali jsme, že dostanete rozum a dáte to dohromady. K Harrymu jet nemůžete, tam vás budou hledat jako první, proto máte v přihrádce na dveřích u spolujezdce klíče od našeho domu. Dnes tam nikdo nebude, tak si vezměte pokoj pro hosty a zůstaňte přes noc. Louis a Eleanor." 

Usmála jsem se a sáhla do přihrádky, opravdu tam byli klíče. „Super." uchechtla jsem se. „Takže k Louisovi?" zeptal se Harry a já přikývla. Harry mě chytil za ruku a propletl si se mnou prsty...

***
Tak tohle je konec mojí první dokončené knížky. Pokud budete chtít, můžu přidat pokračování... (Ještě dvě knížky, vyjádřete se prosím do komentářů). Ale bude to trvat déle. Nebudu přidávat tak pravidelně, protože pokračování mám stále rozepsané. :)

Rozhodně bych chtěla poděkovat všem mým věrným čtenářkám :) za Votes, za Komentáře i za trpělivost se mnou :) Jste opravdu úžasné. A jsem ráda, že se vám příběh tolik líbil, mám vás všechny moc ráda :)) 

Vaše Saskie...