My fucking wedding day (H.S. CZ FanFic.)

12 Divný sen 2/5

„No... v kolikátém jsi?" zeptal se mě a podíval se na mé bříško. „Ve druhém, za pár dní už třetí." usmál se a opatrně pohladil mé bříško. Copak se bojí? Vyhrnula jsem si tričko a chytila ho za ruku, položila jsem jí na mé bříško. Usmál se a hladil mé bříško, „Omlouvám se, že jsem na tebe křičel a.. Za to všechno." natáhla jsem se a dala mu pusu na nos 

„Já... nerada vás ruším, ale chtěli bychom vám udělat vaší první fotku ve třech." přicupitala k nám Gemma a za ní se vynořila Anne. Pokrčila jsem rameny, „Proč ne?" usmála jsem se. Harry si stoupl za mě a obě ruce položil na mé bříško. Já jsem ty své položila na jeho. Dal mi pusu na tvář a Gemma vyfotila asi dvě fotky. 

„Chcete ještě chvíli nechat, anebo už můžeme jít řešit důležité věci?" otočila jsem se na Harryho, „Zůstaneš tu potom?" přikývla jsem. „Tak si pojďte sednout do obýváku." pobídla nás Anne. Harry si sedl a stáhl si mě na klín, nebránila jsem se a přitulila se k němu. 

„Takže... Emily už jsi to řekla doma?" zeptala se Anne, „Ne, jste první, kdo to ví." sklopila jsem pohled. „A jsi si jistá, že je to Harryho?" ozvala se Gemma. Harry jí zpražil pohledem. „Jo, jsem si jistá. Protože... s Phillipem jsem naposledy spala před čtyřmi měsíci a... s Harrym... čtrnáct dní po tom a pak znovu... asi třikrát." zčervenala jsem. „Dobrý nemusíš se nám tu tak svěřovat." uchechtla se Anne a já přikývla. „Pochybuju, že by doma pochopili, že dítě je Harryho." „Přesnější výraz je, že by mě zabili." posmutněla jsem. „Máš dvě možnosti... První je, že půjdeš na potrat." zděsila jsem se a podívala se na Harryho, který položil svou ruku na mé bříško, já jsem tu mou položila na jeho ruku. 

„V žádném případě." řekli jsme s Harrym nastejno. Anne se jen usmála „Myslela jsem si to. Druhá možnost je, že budeš říkat, že to dítě je Phillipovo." znovu jsem se podívala na Harryho. „Co myslíš?" zeptala jsem se Harryho. „Nelíbí se mi představa, že si moje první dítě bude myslet, že jeho otec je... Phillip." sklopil pohled Harry. „Stejně na to jednou přijdou." řekla Gemma, otočili jsme se na ní. „To dítě bude Harrymu podobné, dojde jim to." jo Gemma má pravdu. Jednou jim to dojde.

*

Došla jsem si pro další kapesníky. „Neměla jsi stát na tom dešti." zakašlal Harry. „Ty taky." třela jsem si paže, „Emily, kde máš svetr?" zeptal se mě Harry. „Na gauči." zakašlala jsem. „Okamžitě si pojď lehnout a až budeš něco potřebovat, tak řekneš mě." pokáral mě 

„Ale já jdu ještě zvýšit teplotu, je tu zima." „Před chvílí jsem tam byl, tak ještě pár minut vydrž babe." došel se mnou do obýváku, kde máme rozloženou sedačku. Vzala jsem si svetr a lehla si do polštářů. Harry si ke mně lehl a přikryl nás dekou, kterou tu máme. Přitulila jsem se k němu, omotal mi ruce kolem pasu. „Prckovi je taky zima?" zeptal se mě Harry. „Jo, nám všem je zima." uchechtla jsem se a trochu zadrkotala zuby.

*

„Winteyovi." řekla doktorka. Harry si povzdechl, stoupl si a pomohl mi vstát. „Paní Blackettová Winteyová lehněte si tady." ukázala na lehátko a vedle něj byl přístroj. „A vy jste pan Wintey, že?" Harry zavrtěl hlavou. „Ne, já jsem Harry Styles." „Oh, otec není na prvním ultrazvuku?" podivila se doktorka. „Ne, Harry je otec dítěte. Ale moje máma nebo Winteyovi se to nesmí dozvědět. Je to zamotané." mávla jsem rukou. 

Harry ke mně přiběhl a pomohl mi si sednout. Pomáhá mi snad se vším. „Dobrá, teď to bude trochu studit." upozornila mě doktorka, když vytáhla gel. Kus mi dala na bříško. Prej trochu, studí to jak svině. Harry mě chytil za ruku. „Tak a tady za chvíli uvidíte miminko, udělám vám záznam s fotkou." řekla nakonec za začala mi tou... odporně studenou věcí přejíždět po břiše.