MAGIC!

Část bez názvu 16

Hned ráno jsem si došel do obchodu pro svíčky, protože doma jsme už žádné neměli. Po městě jsem chodil s kapucí na hlavě a skloněnou hlavou, aby mi nikdo neviděl do očí. Bohužel jsem ale i tak cítil pohledy všech lidí a občas i slova opovržení aniž by mě znali.

Jakmile jsem měl nakoupeno, šel jsem zpátky do domku. Otevřel jsem knihu a hledal kouzla na ovládání ohně. Našel jsem tam kapitolu, která začínala tím, že než začneme vytvářet ohnivé levitující koule, musíme se naučit zvětšovat a zmenšovat plamen svíčky pouhými myšlenkami.

Vzal jsem jednu velikou svíčku, zapalovač a zapálil ji. Soustředil jsem se a zkusil dát ruku nad plamínek, s myšlenkami, aby se zmenšil, ale rozšířil se. Spálil jsem se. Zkusil jsem to znovu a znovu, až se asi po dvacátém pokusu plamen pohnul a já měl radost. Zkoušel jsem pomocí myšlenek ten plamínek zvětšit a to se taky ještě povedlo. Při pohledu do knihy mi trochu ztuhla krev v žilách, neboť další krok bylo dostat plamen ze svíčky do ruky a v ruce ho uhasit. To jsem tudíž musel udělat hodně rychle, abych se zase nespálil.

Myslel jsem na to, co chci udělat. Díval jsem se na plamen a v hlavě jsem nejdříve měl, aby se mi poddal a zmenšil se. Koukal jsem na něj a viděl jsem, jak se zmenšil a začal se trást. Myslel jsem, že mám vyhráno, ale to jsem se spletl.

Představil jsem si, jak hodím oheň do své ruky a z něj se udělá malá koulička, kterou budu schopný uhasit, ale když jsem máchl rukou u plamene, tak se sice oddělil a skočil směrem k mě ruce, ale najednou spadl na zem a já byl rád, že mám u sebe sklenici vody a mohu rychle hasit.

Tak a dnes další díl. Čtěte co můžete, nejen mého. Přeji krásné počtení, zase příště. Lenka