Běžela jsem strašně daleko, až jsem se začínala bát, že už ho nikdy nedoběhnu, že se třeba někam schoval a nechce mě vidět. Ale najednou jsem ho uviděla.
,,Wille! Wille, stůj!" zastavil se a otočil se čelem ke mně. Stihl jen tak tak roztáhnout ruce a já mu skončila v náruči. ,,Wille, miluju tě a mám o tebe strach, ale prosím, už mě neopouštěj."
,,Neboj, neopustím. Pokud..." usmál se, pustil mě na zem a začal si klekat. ,,Pokud se staneš mojí ženou. Neříkám hned teď, tento rok. Až budeš chtít, tak se dohodneme na datu a staneme se manželi."
,,Ano." Na nic jiného jsem se nezmohla a začala jsem radostí brečet.
O 2 ROKY POZDĚJI
Je to tady. Můj a Willův velký den. Den D. Jsem strašně, ale strašně nervózní. Co když nedokážu říct ano? A co když on neřekne ano? Pane bože, mám i strach. Koukala jsem na sebe do zrcadla a uslyšela jsem jemné zaklepání na dveře, které se po chvilce otevřely a v nich byla moje nejlepší kamarádka Alison.
,,Nazdárek nevěstičko. Jsi připravená na všechno? Šaty máš zamluvené? Účes ti klidně udělám já a make-up taky."
Nejdříve jsme šly do salónu pro šaty. Nemohla jsem si vybrat. Jedny byly hezčí než druhé a mě už se z nich začala točit hlava. Vyzkoušela jsem jich snad deset. Ale pak jsem našla jedny. Byly dokonalé! A věděla jsem, že ani nebudu muset vybírat moc šperků, protože ty šaty by se ztratily a bylo by toho moc. Chtělo to jen náušnice a nic víc. A to vím, že najdu doma.
Pak jsme se vrátily s Ali domů a přípravy začaly. Nejdříve mi Ali udělala úžasný účes s drobnými perličkami a jemně mě namalovala.
Pak přišly šaty. Když už jsem byla oblečená, tak jsme rychle oblékly Ali do šatů pro družičku a chtěla jsem jít pro kytku, ale Ali mě zastavila. ,,Počkej. Znáš to. Něco modrého, něco nového, starého a půjčeného. Nové máš šaty. Modrého máš něco málo v kytici. A já jsem se chtěla postarat o to starého a půjčeného." Vzala malou krabičku a otevřela ji. ,,Ali" uvnitř krabičky byly dvě malé růžičkovité náušnice. ,,Dala mi je kdysi babička a já bych byla ráda, kdybys je měla dnes na svůj výjimečný den." Neměla jsem slov a tak jsem ji objala a náušnice si nandala. Pak už nezbývalo nic jiného, než vzít květinu a jít se vdát.
(vysvětlení obrázků: svatební šaty co má Bella na svůj den. Účes, co jí Alison učesala. Náušnice co jí Alison půjčila. A nakonec kytice, s kterou jde Bella za Williamem.)
Svatba se konala v jednom altánku, který obepínaly bílé růže. Když Will uviděl Bellu ve svatebním, měl slzy v očích. Byla to jen malá svatba. Sešla se jen rodina, pár nejlepších přátel. Obřad byl nádherný a když si řekli své ano a vyměnili si prstýnky, vypukl obrovský potlesk jako kdyby tam nesedělo deset lidí, ale sto lidí. Pak byla svatební hostina a po ní se novomanželé vydali na svatební cestu na Havaj. O 9 měsíců později se jim narodila holčička Madison, která měla oči po mamince, ale kouzelné schopnosti po tatínkovi.
KONEC
Děkuju za všechna přečtení, doufám, že se to aspoň trochu líbilo a omlouvám se, že jsem dlouho nepřidala. Snad se potkáme u dalšího příběhu.
ČTEŠ
MAGIC!
FantasyChlapec, který rád čte. Jde do knihovny, protože momentálně mu došly knížky ve skříni. Nalezne jednu knihu... A co se bude dít dál, se dozvíte uvnitř příběhu ;) Dobrodružství, kouzelno, láska...