Does He Love Me? |n.h.|

Episode 22

Hope
Probudila jsem se, když mi krk začal někdo obsýpávat letmými polibky "Dobré ráno, princezno." zašeptal mi do ucha a já se usmála. Podívala jsem se na mobil "Ráno? Jsou tři odpoledne." začala jsem se smát "Jaktože jsem spala, tak dlouho?" otočila jsem se k Niallovi a ten se zasmál "Nejspíš tě to zmohlo, navíc jsme skončili až ráno." kousl se do rtu a já ho bouchla do hrudi "Byl si strašný. Myslela jsem, že se snad nikdy neunavíš." to ho rozesmálo ještě víc "Divíš se? 2roky jsem musel abstinovat. Klidně bych tě teď zase znovu ojel." olizl si spodní ret "Nemusel." "Co?" "Že si nemusel abstinovat." řekla jsem potichu. Nadzvedl obočí "Myslíš? Vlastně máš pravdu.. Nemusel." uchechtl se "Ale chtěl jsem." "Chtěl?" "Nechci spát s nikým jiným než s tebou Hope. Slíbil jsem ti, že si na tebe počkám a kdybych mezi tím spal s jinýma, tak bych měl pocit že tě podvádím." políbil mě "Teď se cítím blbě." zmateně se na mě podíval "Tys na mě ty dva roky čekal. S nikým sis nic nezačal ani s žádnou nespal, protože si mě miloval a já-" "Ne Hope, takhle to neber. Nemám ti to za zlý. Chtěl jsem, aby sis ty dva roky žila po svém a já do tvého života nepatřil. Kdybych to, tak nechtěl, tak bych se tě snažil získat hned, jakmile jsem zjistil, kde jseš. Ale chtěl jsem, aby sis ode mě odpočinula, aby si vstřebala to, co se ten den všechno stalo a aby si mi to nevědomky i odpustila." usmál se "Tys věděl, že ti to odpustím?" "Doufal jsem v to." pokrčil rameny a políbil mě "Miluju tě Hope." "Taky tě miluju." usmál se a znovu mě políbil.

Niall
"Co budeme dneska dělat?" zeptala se mě, když jsem se od nodthláhl kvůli nedostatku vzduchu "Hm.." kousl jsem se provokativně do rtu "Ne! Už ne!" "Proč ne?" zeptal jsem se naoko smutně "Už jsme spolu spali dva dny v kuse. Stačí!" "Stačí?!" vytřeštil jsem oči "N-na jak dlouho, jako stačí?" "Tak aspoň na týden." "Týden?" vyděšeně jsem se zajíkl "Jo na týden. Možná na dva." "M-my jako s-spolu nebudeme.. D-dva týdny?" zeptal jsem se vyděšeně. No to nevydržím. "Cos čekal? Že spolu budeme spát každý den?" "Ehm.. Možná.." řekl jsem potichu "Vážně?" smutně jsem kývl hlavou.

Hope
"A proč spolu nebudeme, tak dlouho spát?" zakňučel "Včera a dneska sis to všechno vybral." "Ale noták, tobě se to nelíbilo?" "Líbilo." "Tak proč si musíme dávat, tak dlouho pauzu?" už jsem to nevydržela a začala jsem se smát "Nialle, vysvětlí mi, jak si bez sexu mohl vydržet 2roky, když teď to nevydržíš ani den?" "Protože jsem se s tebou vyspal až včera." "A to má na co vliv?" "Na sexu s tebou se člověk hned stane závislým." zašeptal mi do ucha "Jo?" "Jo." zkousl mi ušn lalůčeka "Tak budeš muset jít nejspíš na odvikačku." dala jsem mu pusu a vstala. Za sebou jsem uslyšela tiché zasténání.
"Tak, co teda budeme dneska dělat?" zeptala jsem se znova, když jsem vyšla z koupelny už oblečená a učesaná. Niall pořád ležel nahý v posteli a koukal do stropu "Ty se semnou nebavíš?" zasmála jsem se , pořád mě ignoroval. Vylezla jsem za ním do postele a chtěla mu dát pusu, ale on uhl. Zasmála jsem se Myslí si, že tenhle boj vyhraje? "No jak myslíš." uculila jsem se a on se na mě zmateně podíval "Tak nezajdeme třeba do kina?" zase se podíval na strop, viděla jsem , jak mu cukaji koutky Tohle nevyhraješ, brouku. "Takže to mám brát, tak, že mám jít už domů?" vyděšeně se na mě podíval a já slezla z postele a vidala se směrem ke dveřím od hotelového pokoje "Ne-e počkej!" zakřičel zamnou Niall, když jsem se otočila, tak jsem viděla, jak se snažil, co nejrychleji navléct do tepláků, a nějak se dotoho zamotal a spadl. Začala jsem se smát. On se rychle oblékl, zvedl se ze země a doběhl ke mě. Odtáhnul mě ode dveří "Co to děláš?" zeptala jsem mezi smíchem "Nikam nechaoď! Já to tak nemyslel." udělal psí oči "Takže už na mě nejsi naštvaný?" "Nebyl jsem na tebe naštvaný ani před tím." zašeptal a přitáhl si mě k sobě "Vážně?" "Jo. Jestli to tak chceš. Budu to respektovat. Jestli semnou nechceš, tak často spávat. Chápu to." chtěl mě políbit, ale já uhla, tak jako předtím on. Povzdechl si "Tak půjdeme do toho kina?" zeptala jsem se "Jo jasně, jen se obleču." "Tak já zatím skočím koupit kafe." mrkla jsem a už chtěla jít směrem ke dveřím, když si mě stáhl zpět k sobě. Udělal na mě smutný oči. Protočila jsem očima a dala mu pusu, když jsem se odtáhla, tak se široce usmál, pustil mě a šel zpět do ložnice. Musela jsem se nad tím pousmát a pak jsem zašla pro ty dvě kávy dolů do Starbucks.