Does He Love Me? |n.h.|

Episode 23

Hope
"Vážně, Nialle? Musel si mě brát na horor?" celá jsem se klepala, když jsme procházeli tmavým parkem. Niall se mi začal smát, když jsem strachy vyjekla, protože se šustlo něco ve křoví. Takže on mě vezme na horor a pak se mi směje? No jak myslíš. Sama pro sebe jsem se usmála a vydala se dál a nechala za sebou smějícího se Nialla "Hope, počkej." doběhl mě a já se zase lekla a nadskočila, on se znovu rozchechtal. Dala jsem se doprava "Hope? Kam jdeš? Hotel je tímhle směrem." zasmál se, ale já šla dál "Hej! Hope! Jdeš špatně. Kam jdeš?" slyšela jsem, jak se zamnou rozběhl "Hej! Počkej! Hope.. Kam to jdeš?" v jeho hlase už nebyla ani stopa po humoru. Po chvíli mě doběhl a strhl mě k sobě "Kam jdeš?" zeptal se zmateně, já se jen vytrhla z jeho sevření a znovu se vydala na cestu "Ty mě ignoruješ?" zase mě doběhl "Ty jseš na mě naštvaná?" zasmál se "Takže se semnou teď nebavíš?" znovu se rozchechtal No uvidíme, kdo se bude smát, jako poslední. "Tak fajn, jak chceš." zasmál se znovu.

"Hope, notak, už semnou nemluvíš pomalu 2dny." zakňučel "Vždyť jsem nic tak hrozného jsem neudělal, ne?" "Hope, prosím, notak." jen jsem se na něj podívala a usmála se "Hope." zakňučel a lehl si vedle mě na postel "Notak." dal mi pusu na rameno a mě naběhla husina "Hope." chytil mě za ruku a propletl si semnou prsty "Bav se semnou." dal mi pusu na krk "Já už to nevydržím. Potřebuju slyšet tvůj dokonalej hlas." zašeptal a dal mi další pusu. Dívala jsem se na naše propletené prsty "Tak fajn, tak budu mluvit jen já." povzdechl si "Vím, že mě tím chceš mučit, protože jsem se ti smál." podívala jsem se na něj a usmála se "Ale já ti to vrátím!" uchechtla jsem se "Nevěříš?" zase jsem se podívala na naše prsty. Ucítila jsem rty na mém krku. Pomalu mě začal líbat. Po chvíli sjel trochu níž a začal mě líbat na klíční kosti. Začínalo to byt ubíjející. Zavzdychala jsem a on ještě víc spomalil. Zakňučela jsem "Copak?" zašeptal a kousl mě ušního lalůčku a já zavzdychala.
Pořád mě líbal na krku a já myslela, že už to nevydržím a promluvím. Naštěstí to vzdal první "Fajn, tentokrát si vyhrála." usmála jsem se.
Leželi jsme na posteli. Já si hrála s našimi propletenými prsty. "Hope?" podívala jsem se na něj "Co kdyby jsme jeli do Paříže?" vykulila jsem na něj oči "Mám teď ještě týden volno, tak, že by jsme si udělali takový výlet?" usmál se. Myslím, že jsem svítila, jak vánoční stromeček. Usmívala jsem se, že mi ten úsměv málem roztrhl tváře. "Mám to brát, jako ano?" kývla jsem a on se usmál a přitulil se ke mě "A už semnou budeš mluvit?" zavrtěla jsem hlavou a on si povzdychl "A kdy?" mykla jsem s úsměvem rameny "Tebe baví mě takhle trápit?" kývla jsem s úsměvem "Jseš strašná, víš to?" podíval se na mě "Ale i přesto tě miluju." zašeptal a políbil mě. Usmála jsem se a polibek prohloubila.