MODERN JEANMARCO FAN FICTION (Shingeki no Kyojin/ Attack on Titan)
Co se stane, když se na koleji potkají dva cizí kluci, kteří spolu mají bydlet?
Každý z nich, je naprosto odlišný. Marco je milý a klidný introvert, zatímco Jean hlasitý, namyšlený a...
Jean zíral nevášnivě, ve skutečnosti téměř apaticky na strop. Nechtěl přemýšlet nebo dokonce vzpomenout si na Marca. Byl už na cestě na letiště, což znamenalo, že bylo příliš pozdě. Tam bude pravděpodobně naprosto na nic. Myšlenka na vztah - bylo to jednoduše nereálné. Věděl, že by to vyšlo, ale chtěl ho s Marcem. Obecně vzato, Marco byl úžasnej kluk.
Armáda? Opravdu? On by tam vážně šel? Ze všech míst na světě! Myslím, doprdele, no tak. Vím, že jeho otec umřel ve válce a všechno, cítí se pod tlakem, aby tak učinil, ale stále. Kurva. Byl jsem tak sobecký. Neměl jsem se starat, co chce dělat se svým životem, má problémy to překonat. Ne, musím se starat, co dělá se svým životem, protože se mi líbí. Ve skutečnosti, pojďme to říct sakra kýčovitě, miluju ho. Promyslel by si to, kdyby mě miloval taky, že? Měl jsem si jen držet odstup.
Jean se podíval přes stůl, kde stála malá poznámka. Ta, jejíž otevření od rána odkládal. Nicméně zvědavost ho překonala, a on ji opatrně otevřel.
Drahý Jeane,
Ahoj. To je Marco. Vím, že tohle asi není nejlepší rozloučení. Omlouvám se. Ale musel jsem to tak udělat. Neměl jsem na výběr. No, měl jsem, ale není to tak že bych s tebou nechtěl být. Cítil jsem se provinile už delší dobu, nemůžu jen tak nechat všechno za sebou. Ty- existuje tak moc způsobů, jak tě popsat. Děláš mi radost, přesto, že jsi trochu upnutý. A dělám tě šťastným. Byli jsme spolu oba šťastní, ne? Možná se opět setkáme někdy v budoucnu, ale je tu hodně věcí, které mi teď prochází hlavou. Jsi jednou z těch věcí. Jen jsem vážně zmatený.
,,Já taky, Marco." připustil Jean nahlas se slzami v očích. Opustil ho.
Zvedl telefon a vytočil Marca, ale žádná odezva nenásledovala. Zanadával si sám pro sebe. Konečně, netuše co dělá, Jean nasedl do auta a odjel směrem k letišti. Kousl se do rtu, litoval a těšil se na všechno, co se chystal udělat.
Marco tam stál opřený o zeď, vypadaje stejně apaticky a nevášnivě, jako Jean když o něm přemýšlel. Bez toho aby věděl jak, přistoupil Jean k němu. Nezajímalo ho, jestli udělá scénu nebo přitáhne pozornost k sobě, nebo svému novému ex-příteli.
Marco pozvedl svůj pohled k němu a na tváři se mu objevil nechápavý a smutný výraz, ,,Jeane? Co tady sakra děláš?"
Druhý chlapec zvedl obočí, ,,Mohl bych se tě zeptat na to samé."
,,Jeane, prosím."
,,Prosím tě, co? Co ode mě chceš? Chceš, abych si klekl a prosil tě, abys tady zůstal, protože bez tebe nemůžu žít? Protože jsem schopnej to udělat."
Marco odvrátil hlavu, aby zabránil očnímu kontaktu. Povzdechl si, když promluvil: ,,Není to tak, že bych to chtěl udělat." Vysvětlil.
,,Tak proč to děláš?" Jean hned začal litovat, co řekl. ,,Promiň, to byla hloupá otázka."
,,Ne, to je v pořádku. Stýská se mi po tvých hloupých otázkách, existuje tolik věcí, které jsem nikdy nedohnal. Se svou rodinou, myslím. Já-"
Jean se naklonil dopředu a políbil Marca. Téměř instinktivně Marco stiskl rty proti jeho, ve vášnivé symfonii. Když se na vteřinu odtáhl, Jean polkl, ,,Marco. Jsi poslední člověk, který by měl za něco cítit vinu. Jsi laskavý a milující, a dáváš mi pocit, že někdy nejsem takovej kretén. " Získal malý úsměv od Marca, ale pokračoval. ,,Je na tobě tolik věcí, které dělají lidi kolem tebe šťastný. Třeba nabízení svezení nezletilým opilým studentům. Nebudeme to tu mít, bez tebe."
Marco si povzdechl: ,,Ale to nic nemění na skutečnosti, že-"
,,Podívej, neznal jsem tvoje rodiče. Ale vsadím se, že by byli sakra hrdí, kdyby byli naživu. V tomhle pitomým městě není nikdo, kdo by byl téměř stejně úžasnej, jako ty. Zůstaň se mnou."
Marco držel pár slz, nedokázal říct, jestli to bylo od smutku nebo radosti. Naklonil se, znovu a políbil Jeana. ,,Díky."
Je to tady. Poslední kapitola. Konec Roommates. Marco se nám rozhodl neodjet, takže přeci jen se našel happy ending, yeyyy.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Nebojte, buď začnu psát jednu novou JeanMarco story kterou mám v zásobě, nebo co nejdřív zveřejním druhý díl Roommates. O:)
Líbil se vám tenhle příběh? Moje první JeanMarco, ale rozhodně ne poslední. Tenhle ship je moje největší OTP, takže tu bude asi ještě hodněkrát. :D
Nicméně vám chci neuvěřitelně moc poděkovat za všechny reads (kterých je skoro 2,5K, wow!), votes a krásné komentáře! <3 Zbožňuju vás, u know that. O:) Tak se uvidíme za pár dní u příběhu After Marco... nebo u druhého dílu Roommates: Husbands! <3
S láskou, vaše Miko-chan <3
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
