Přátelé??

20.část-Ne to neni pravda!!!

Poslední co jsem slyšela byl Honzův výkřik mého jména.

Pohled Jirky:
„Zlato jdeš s námi??!!!??" vyprskle jsem na Ell která stála opodál.
„Kam a s kým??"
„Já, Honza a Alex??"
„C-c-cože?!? Alex je zpátky??!! Jedu!!!"
Vyběhl jsem ven k autu. Pak přišla i Ell. Čekaly jsme asi minutu. Pak z protějších dveří vyšel Honza s Alex v náruči. Vypadalao to že je v bezvědomí. Byla cela dobitá a pohmožděná. Bylo mi jí líto.

„Jedeme."
„Ale kam vůbec"
„Do nemocnice!!!"

Po 5 min. cesty:
Pohled Honzy:

Jsme v nemocnici a Alex stále nic nevnímá. Mám o ni strach. Co když se neprobere?? Nemůžu bez ní být!!!!

„Kámo?? Ať se stane cokoliv věř že to tak má být!!! A možná to i tak bude lepší..." Jirkův obyčejně nabitý hlas energii náhle sklesl. Byl smutný.
„Já-já ne!!! Nic se jí nestane!!! Já vím že bude žít!!! Musí žít!!! Nesmí mě tu nechat samotného!!! Bude tu se mnou..." po tváři mi stekla slza a já ji hned setřel. Nemůž mě tu nechat.

V nemocnici:
„To je ta pohřešovaná dívka??"
„A-ano. Je to ona. Je to má přítelkyně. Dnes jsem ji oběvil u dveří našeho společného domu. Vzal jsem ji do domu a...."
„Dobrá to je teď nepodstatné. To nám řeknete po operaci. Teď ji musíme vzít na sál." zatajil se mi dech.
„Na operaci?" polkl jsem.
„Ano"
Operace trvala asi 5 hodin. Jirka a Ell už odešli domů a tak jsem v nemocnici zůstal sám...po operaci přišel primář a netvářil se neutrálně. Z jeho tváře neslo nic vyčíst.

„Vaše přítelkyně je ve vážném stavu. Operace proběhla uspěsně, ale teď je jen na ní jestli se poddá nebo bude bojovat."
„Amm můžu za ní jít??"
„Ano, ale je v komatu."
„Takže...to mě nebude vnímat??"
„No studie prokázaly že člověk v komatu vás i přesto vnímá. Takže je tu pravděpodobnost že vás bude vnímat." (Lékařský kecy)
„A pokud budete chtít...můžete tu zůstat i přes noc."
„Děkuji."

Dalšího dne:
Okolo 6 večer:

„Crrr. Crrr"
„Ano?? Macák. Kdo volá??"
„Dobrý večer. U telefonu Konečný. Volám ohledně vaši přítelkyně. No. Nechci vám to říkat takhle po telefonu. Bude lepší když se dostavíte do nemocnice osobně."
„Dobře. Za 5 min. jsem tam." zavěsil jsem a hned jsem volal taxi.

Znovu v nemocnici:
„Dobrý den kde je doktor Konečny?!?" vychrlil jsem na sestřičku která seděla na "recepci"
„Tady jsem. No pojďte se mnou."

„Je mi to líto, ale...."
„Ne!!! Ne!!! Neříkejte že..."
„Je mi to opravdu líto, ale podlehla zraněním a poté přišly pooperační komplikace. A..."
„A co?!? Nechal jste ji jednoduše umřít!!! To si říkáte doktor?!? Jste idiot. To jste ji nemohly znovu operovat!!!" začal jsem řvát na člověka, který za nic nemohl. Byl jsem na dně.
„Omlouvám se. Dělal jsem vše co bylo v mích silách."
„Mohl bych si zavolat?"
„Jistě!!!"
Vytočil jsem číslo Ellis. Vše jsem ji řekl. Řekla že za chvíli je tu. Zavěsil jsem a sesunul se k zemi. Proudy horkých slz neustávaly. Byl jsem doslova v PRDELI!!!

Tak a je tu předposlední cást. Chápu že mě teď budete chtít zabít. A máte na to právo. Díky Matt bych chtěla zkusit charakter ask. (Omlouvám se Matt) otázky pište do komentů. A i Alex pokládejte otázky.

Gábi-:*