Kufry!

137 4 0
                                    

Při ošetřování některých drobných zranění jsem se jich ptala kde se vybourali.Tady kousek odtud.Tady v zatáčce jsme dostali smyk a autobus se převrátil.Bože to muselo být hrozné?Ano bylo ale horší bylo to že nám nikdo neotevíral a my se báli že umřeme.Nebojte teď jste tady a můžete tu snámi počkat dokud to nepřejde ale budete nám muset i trochu pomoct.No jasně a s čím?No nejdřív budeme muset dotáhnout sem vaše věci.Sice máme oblečení dost ale nevíme jak dlouho ta zima bude trvat.Dobře tak já půjdu stebou já taky řekl Diego.Všichni kluci chtěli jít se mnou a tak jsme donesli všechny zimní bundy  .Tak vezmět si tohle to aby jste tady nezmrzli.Ségra než se vrátíme tak narovnejte co nejvíc dřeva do sklepa a doneste všechny plinové bomby a kanistry s benzínem do domu jelikož až bude ta nejsilnější zima tak se ven dát chodit nebude.Jasně přikývla ségra.My ti pomůžeme řekli holky.Ségra zaúkoluj je a řekli jim co a jak jo a nezapomeň nasosit co nejvíc uhlí a narovnat co nejvíc dřeva.Jasně tak jo přikývla.Venku začalo před chvilkou sněžit takže si vezmeme sáňky a boby na těch pak vaše kufry převezeme.Jasně přikývli kluci.Vzala jsem ještě v kůlně z auta popruhy na převázání a jedno lano co jsem našla.Fajn tak jdeme a rychle minutu od minuty se zima zvědčuje.Kluci přikývli i když asi moc nerozuměli co říkám.Došli jsme k autobusu a začali vytahovat všechny kufry,jak ze vnitřku autobusu tak i z úložného prostoru.Né vykřikla jsem když jsem vylezla na autobus a vyděla mrtvé.Leon mě objal a pak řekl jen bodyguard!Přikývla jsem na souhlas a dala se do přebýrání kufrů a podávání je Maximu Broduveyovy a Andrésovy.Leon byl v autobusu a podával my kufry.A Diego je zas tahal z úložného prostoru.Po chvíli jsem si všimla zeleného auta a skoro se my zastavilo srdce.Bála jsem se že je to tátovo pracovní auto.Po nehodě autobusu to do něj napralo pár aut jelikož to bylo v zatáčce.Malinko jsem se posunula abych vyděla jestli je na boku auta moto tátovy firmy.Bylo to auto z tátovy firmy a tak jsem seskočila z autobusu a běžela vyděšeně k autu.Oba muži co seděli ve předu byli mrtví a tak jsem se s očekáváním toho nejhoršího podívala do zadu.Byl tam táta a tak jsem rychle otevřela dveře.Tati vykřikla jsem.Táta unaveně otevřel oči.Paty?Paty jsi to ty?Ano tati jsem to já?Tati bolí tě něco můžeš hodit?Zlato milujutě víš to viď?Ano tati vím ale moc nemluv a šetři se.Paty já už nemám moc času cítím že umírám a proto tě chci poprosit aby jsi mámě řekla že jí miluju a že mě mrzí že jsem sváma nejel na tu oslavu jelikož bych byl teď sváma doma.Tati takhle nemluv ty se uslišíš slyšíš řekla jsem mu se slzamy v očích.Paty milujutě a řekni to i Markétě že ji muluju a ať je navždycky šťastná a neotáčí se zpátky a kouká jen dopředu a to platí i pro tebe.Miluju tě tati!Taky tě miluju Paty.Mezitím Leon a Diego vyházeli všechny kufry z autobusu a kluci je teď přivazovali na boby a sáně.Kde je PAty zeptal se Leon?Támhle řekl Maxi a ukázal k autu kde jsem stála.Tati milujutě neodcházej brečela jsem ale bylo mi to prd platné jelikož táta už zavřel oči a hlava mu oslabeně spadla na stranu.Nééé vykřikla jsem lítostivě.Leon ke mě doběhl a když vyděl že jsem celá ubrečená zeptal se mě co se děje.Ještě jsem tátu držela za ruku.To je můj táta řekla jsem mu španělsky.Paty to mě mrzí opravdu moc ale budeme muset jít nebo tu umrzneme.Néé já nikam nejdu já tátu neopustím nebo ho vezmeme sebou?Paty podívej se na mě a zvedl mi hlavu Leon.Už by jsme ho neuvezli i tak budeme mít problémy odvézt ty kufry.Paty pojď nebo tu všichni umrzneme.Néé já nechci.Paty prosím pojď.Po chvilince mě Leon přemluvil a my se vydali na cestu zpět.Dotáhli jsme kufry do  domu holky rovnali dříví a nosily uhlí do sklepa ve všem co se dalo aby se mohlo topit.Co se děje zeptala se mě mamka vracející se zpátky od kotle kde právě nesla jeden z kýblů s uhlím.Mami začala jsem velmi smutně.Zlato co se stalo?Mami musím ti něco říct.Co se děje?Mám ti vyřídit že ho to strašně mrzí že snáma nejel na tu oslavu a že to domů nestihl.Paty kde je táta?Mami táta před pár okamžiky umřel?A kde je?Na rozcestí se skolegy vyboural.To nééé.Co se děje zeptala se Markéta která právě nesla dva kýble plné uhlí.Ségra mám ti od táty vyřídit že tě moc miluje a že nemáš koukat na to co se stalo ale jít pořád dál.A kde je táta?Táta před pár minutami umřel.Cože?To néé.Objali jsme se ale pak jsem se od nich odtáhla.Mami Markéto musíme se teď držet a spojit síly aby jsme přežili.Máš pravdu řekla máma i Markéta.

Violetta a zimní apokalipsaKde žijí příběhy. Začni objevovat