Violetta a zimní apokalipsa

Rozhodnutí!

Malá rostla jako zvody a dělala mamince jen radost. :) Stoesselovy jezdili za námi jak jen mohli.Snažili se dorazit na její narozeniny na vánoce velikonoce a letní prázdniny.A když mohli tak přijeli třeba jen na výkend.Malou jsem od malička učila oba jazyky takže se to naučila bez problémů.Mluvila jak česky tak i španělsky.Zlato tak pojď volala jsem na ní.Josefíno prababička se na tebe těší tak pojď.Mami ale mě se tam jet nechce.Ale zlato babička slaví svátek tak jí popřejeme a hned po obědě pojedeme domů.Dobře ale hned po obědě.Dobře přikývla jsem a ona konečně nastoupila do auta a my mohli vyrazit.U bybičky byla i sestřeničina dcera Adélka které bylo pět byla o dva roky starší než Josefína.Tak si spolu hráli a ani jí nevadilo když jsme tam byli dýl než ona vlastně chtěla.Je překrásná a roste jako z vody řekla my sestřenice Jana.Ano to je pravda ty tři roky strašně rychle utekly.A co ty Paty nepřmýšlela jsi jestli není na čase se na nějakou dobu přestěhovat do Argentiny aby si jí užil i její táta.Ano poslední dobou o tom uvažuju ale nevím jestli je na tak dlouhou cestu připravená Josefína.Já si myslím že připravená je a rozhodně bude ráda když bude trávit víc času se svím tátou a navíc když jí řekneš že poletíte letadýlkem tak tě na letiště potáhne o den dřív.Jo to máš asi pravdu usmála jsem se nad tou poznámkou.Tak co kdy jsi prostě zabalila kufry a společně jste odjeli.Třeba jen na pár dní.A tam pak uvydíš jak to bude.Hmm máš pravdu tak to udělám.Zjistím si lety a pozítří či popozítří odjedeme do Argentiny.Díky Jani asi jsem potřebovala nějaké nakopnutí abych se k tomu odhodlala.Nemáš zač.Večer jsme se vrátili domů.Malá únavou usnula v autě a tak jsem jí přenesla z auta do postele kde jsem jí sundala botičky a kalhoty s mikinou.A pak jsem jí přikryla peřinou políbila jí na čelo a pošeptala dobrou noc zlatíčko.Druhý den v úterý jsem zapla internet a vyhledala si let.Rozhodla jsem se že poletíme v pátek pozdě odpoledne.A tam bychom měli být  asi tak v osum ráno plus cesta taxíkem no tak u Stoesselů budeme do devíti hodin určitě.Mami co tam hledáš na tom počítači zeptala se mě Josefína.Pojedeme na vílet.Co?Navílet a kam?No za taťkou do Argentiny?Co?Za tátou ale ten bydlí daleko to bude trvat dlouho ne?No je to daleko ale my poletíme letadýlkem abychom tam byli rychleji.Letadýlkem?My poletíme letadýlkem vykřikla Josefína?Ano poletíme ale budeš mě muset poslouchat na slovo.Ano mami přísahám řekla Josefína.Tak dobře.A kdy poletíme zeptala se mě?Poletíme až v pátek.Dobře tak já to jdu říct tetě s babičkou.No dobře usmála jsem se na ní a řekla jí:Na schodech opatrně!Ano neboj.Po chvilce jsem se vrátila dolů kde už nadšená Josefína vykřikovala že poletí letadýlkem za tátou.Paty ty chceš jet s malou do Argentiny?Ano mami chci myslím že nastal ten správný čas.Nechci tím říct že tam budu na pořád ale myslím si že by měla konečně začít trávit čas i se svím otcem.Ale vždyť ho tráví vždy když přijedeme?Ano ale to je jen párkrát do roka.A já chci aby ho výdala skoro každý den.Uvydím jak to budeme v Buenos Aires zvládat třeba se vrátíme za pár dní?No dobře ale je my to líto už jsem si na tu malou rošťandu zvykla.Ano já vím a jsem ti vděčná že jsi my sní celou tu dobu pomáhala.A kdy hodláte jet?Našla jsem si let na páteční pozdní odpoledne.A byla bych ségra ráda kdyby si nás do Prahy na letiště odvezla autem.Dobře to není problém.Díky jsi úžasná.Nemáš zač.Do pátka jsem si zabalila věci a to i pro Josefínu a se svímy třemi kufry a jedním batohem jsme vyrazili autem na letiště.Máma jela snáma aby se snáma ještě mohla rozloučit a ségra pak nemusela jet domů sama.Josefíno řekla moje máma.Ano babi?Josefíno musíš poslouchat maminku na slovo jasný?Ano babi budu.Bude se my stýskat.To mě taky princezno.Teto po tobě se my taky bude stýskat.Vždyť to mě taky.Rozloučili jsme se a nasedli do letadla. 

Pokračování příště!