~7~ Pohled Jacka

8 1 0
                                    

Ta holka je fakt otravná. A mamka mi moc nepomáhá. Včera,když přišla pomoc mamce na zahradě tak odešla až večer. Myslel jsem,že mě z ní odvezou. Nejdřív se dozvim,že naše mamky nás chtěj dát dohromady a pak místo pomoci na zahradě si mamka usmyslela,že by mohla pomoct s vymalováním pokoje pro hosty. Byla to otrava,ale i zábava. Jelikož neměla na sobě nějaký nóbl hadry,no ikdyž u ní nikdy nevíte,tak když měla blbý řeči začal sem na ní cákat barvu. Vím,neměl bych,ale když ty její řeči jsou strašně otravný. Samozdřejmě mi to oplatila,to by nebyla ona.
Pokoj sme vymalovali,ale byli jsme z toho vážně unavení a celí od barvy. Ale byla to zábava.
Ještě se s náma navečeřela,a pak zmizela domů.

Vzbudil jsem se přibližně v 5:00 a to díky prásknutí vchodových dveří. Fotr,řekl jsem si. Otočil jsem se na druhý bok a snažil se znovu usnout. Jenomže to nešlo. Pořád s něčím mlátil a nadával. Takhle to vypadá,když má blbej den. Nechápu jak s nim mamka může být už dvacet let. Většinou mají kluci radši svý táty,jenomže u mě to tak není. Nesnášim ho. Ještě,že tu neni sestra. Je teď zrovna u babičky kvůli tomu,že jí renovujeme pokoj.
Hodně se o ní starám,protože nechci,aby jí fotr cokoliv udělal. Mamka i on jsou často v práci,ale jsou dny kdy on končí brzo anebo má volno. Když uděláte něco,co se mu nelíbí jednu vám vrazí. Hodně často se zastávám sestry,protože nechci,aby ji cokoliv udělal. Je jí sedm a chodí do první tří. Jmenuje se Lilly.
Často,když nemohu usnout anebo když todle udělá fotr,tak ležím na posteli a přemýšlím nad různými věcmi.

"Brý jitro" pozdravím rodiče u snídaně.
"Ahoj" usměje se na mě mamka.
"Neumíš pozdravit líp?" vyštěkne na mě fotr.
"Takhle zdraví spousta lidí,tak co zase.." radši to nedokončím. Nechci se hned hádat.
"Hmmm" zafrká fotr.
Nandám si na talíř vajíčka se slaninou a pomerančový džus. Pustím se s chutí do toho.
"Kdo vymaloval ten pokoj?" zeptá se fotr ostře.
"Myslíš pokoj Lilly?" zeptala se mamka.
"Samozdřejmě"
"Tady Jake a pomáhala mu Katty. Nová sousedka od naproti." usmála se na mě.
"Tak sousedka jo?"
"Jo sousedka" odsekl sem. Fotr po mě střelil pohledem,ale já jenom pokrčil rameny.
"Chtěl bych jí poznat" řekl se zájmem.
"Chtít můžeš" odsekl sem mu po druhé. Zvedl jsem se,uklidil jsem nádobí a odešel do pokoje. Praštil sem dveřma.
Asi tak za hodinu mi zaklepali na dveře. Zrovna jsem se chystal ven za kámošema. "No?" zaječel sem. Odevřeli se dveře a stál tam fotr. "Chtěl bych jí poznat" zopakoval. "A já ti říkám chtít můžeš" Zastoupil mi cestu,takže jsem nemohl projít.
"Říkám,že bych jí chtěl poznat,když s ní chodíš" oznámil mi stroze. Vyprskl jsem smíchy. "Tak tos to blbě pochopil. Je to sousedka. Jenom sousedka. Sakra,vždyť to není ani moje kamarádka. Jéžišikriste s ní bych nikdy nechodil. Jestli jí chceš poznat tak to neříkej mě. A teď mě omluv otče,jdu ven se svými kamarády" obešel jsem ho a odešel jsem.
Nastartoval jsem své auto a odjel jsem pryč.

Měl jsem se setkat s Kevinem,mým nejlepším kamarádem,před obchoďákem. Jenomže mi poslal smsku,že je mu blbě. Stejně nehodlám jet domů.
Šel sem si koupit latté. Když jsem si chtěl jít sednout,zahlédl jsem známou osobu.
"Čauky" Otočila se a viděl jsem v její tváři překvapení.
"Co tady děláš?" zeptala se mě.
"To mě ani nepozdravíš?" zatvářil sem se ublíženě. Samozdřejmě mě prokoukla.
"Ale,ale není to naše malá podvodnice?" Otočili jsme se a viděli jsme jak k nám jde nějakey kluk. Už od prvního pohledu sem si o něm udělal jasnej obrázek.
"Co chceš?" vyprskla na něj Katty.
"Do toho ti nic není"odpověděl ten kluk pohrdavě.
"Tak neotravuj a odejdi" nenechala ho na pokoji. Pravděpodobně maj něco mezi sebou.
Phrobodl ji pohledem a nebezpečně se k ní přiblížil.
"Jsi jen obyčejnà děvka. Ale mě to nevadí,klidně můžem.." To už mě fakt vytočil. Odstrçil jsem toho namyšlenýho parchanta dřív než se jí stačil dotknou.
"Co blbneš ty vole?!" vyštěkl.
"Je mi fakt někde,co máte mezi sebou,ale takhle s ní mluvit nebudeš" řekl jsem pevným hlasem.
"A ty seš kurva kdo?"
"Její," nevěděl sem jestli to slovo na k mohu vážně říct nahlas. Pohled jsem stočil ke Katty. A věděl jsem,že to slovo mohu říct.
"Jsem její kamarád. Jestli mi nevěříš,tvůj problém. Ale jsme kamarádi"
"Táhni," s tímhle slovem odešel. Zadíval jsem se na Katty,která se dívala do země.
"Dějkuju" zadívala se mi do očí. Myslela to vážně. Oba jsme se na sebe usmáli.
"Až budeš zase chtít pomoct s nějakým parchantem řekni" mrknul sem na ní. Praštila mě do hrudi.

Zbytek dne jsme strávili spolu. Poté jsem ji zavezl domů. Přece jenom bydlíme hned na proti.
Když jsme vylezli z auta,chtěla zrovna přejít silnici a jít domů,když v tom vylezl z mýho domu můj fotr. "Slečno!" zavolal na Ky. Otočila se a zadívala se na něho. "Chtěl bych vás poznat" zase ze sebe vydal tu svojí blbou větu. Nemohl sem jinak a protočil jsem očima. Málem mi uklouzlo to si děláš prdel ze mě,ale díky bohu zadržel sem to.

Na obrázku Jakův táta ^^

Say Hello Kde žijí příběhy. Začni objevovat