Kluk z vedlejší kanceláře (POZASTAVENO)

11

Kioshi

Myslel jsem si, že to už trapnější být nemůže, ale to jsem se spletl. Někdo zazvonil a tak jsem šel otevřít. Proč ? Kdokoliv jiný tam mohl stát ale nee... Musel tam stát Takeru s tím modrovlasým klukem.

,,Ehm...ahoj Kioshi..." řekl Takeru po trapný pauze. ...No nazdar...

,,Ahoj Takeru" odpověděl jsem mu a falešně se na ně usmál.

Stáli jsme tam jak debilové a koukali na sebe. Tomu modrovlasému klukovi to bylo celkem nepříjemné a Takeru si toho všiml

,,Jo málem bych zapomněl představit ti mého kamaráda. Tohle je Ichiro. " řekl a usmál se na něj. Jo tak kamarád, to ti nežeru... Kolik kamarádů se mě prochází polonahých po bytu ?? Třeba žádný!!

,,Rád tě poznávám, já jsem Kioshi" řekl jsem a podal mu ruku. To jsem ale neměl dělat. Přijal moji ruku a malém mi ji rozdrtil.  Něco mi v ruce křuplo, ale dělal jsem, že se nic nestalo.

,.Potěšení je na mé straně" řekl a pustil mi ruku. Mám dojem, že mi ta ruka upadne. Ostrá bolest mi vystřelovala od ukazováčku až k zápěstí. Do očí se mi vehnaly slzy... auuu

,,No nic, budeme už muset jít. Tak zítra v práci Kisohi." Otočil se a pomalu odcházel.

Ichiro se ke mě nenápadně naklonil  ,,Ten je můj...zkus se k němu nějak přiblížit a jsi mrtvej" zašeptal a pak se vydal  za Takeruem.

,,Rád jsem tě poznal Kioshi. Někdy musíme zajít na pivo" řekl a ušklíbl se.

,,Ahoj" hlesl jsem potichu.

Zavřel jsem dveře a rychle utíkal do kuchyně dát si ruku pod vodu. Bolest ,ale neustupovala. To není možný...to se fakt stane jen mě. Snad to do rána přejde. Byl jsme strašně unavený a tak jsem šel spát.

Ichiro

Ten kluk se mi vůbec nelíbil! A jak se na něj Takeru koukal...jestli spolu něco mají, tak ať si mě ten blondáček nepřeje. Myslím si, že jsem mu tu ruku zlomil. Musel jsem se uchechtnout.

,,Tak co říkáš na Kioshiho?"

,,Noo...vypadá jako "fajn"  kluk" odpověděl jsem mu ,ale naštěstí si ironie v mém hlase nevšiml.

,,To jsem rád"

Zajímalo mi jestli ho zítra uvidím se sádrou. Musel jsem se tomu zase zasmát.