Kluk z vedlejší kanceláře (POZASTAVENO)

17

Ráno jsem se rozhodl, že navštívím Kioshiho. V klubu jsem viděl kluky kteří jím byli dost podobní  se líbat, ale nebyl jsem si úplně jistý jestli to byli oni dva a hlavně mě uklidňoval fakt, že Kioshi do barů nechodí. No a když jsem viděl těch lidí co bylo u baru, rozhodl jsem se, že půjdu radši jinam. No a navštívit jsem ho chtěl nejen pro to, že jsem s ním dlouho nemluvil, ale taky kvůli tomu, že jsem chtěl vědět, jestli je s ním Ichiro. Toho už jsem taky nějakou chvíli doma neviděl. Doufám, že se někde nepřipil, tak jak to u něj bylo normální dřív a vrátí se třeba až za týden. Šel jsem pomalu k jeho domu a přemýšlel co mu vůbec řeknu. Asi se ho půjdu zeptat na to, kdy mi konečně dá ty složky co jsem měl mít minulý týden na stole. No jo bylo to blbý, ale nic jiného jsem nemohl za tu chvíli vymyslet. 

Zazvonil jsem a ve dveřích se objevil Ichiro jen s dekou kolem pasu. Koukal jsem na něj, než mi došlo, že jsem asi přišel dost nevhod.

,, Ahoj, co potřebuješ Takeru?"

,,Ahoj, jen jsem se chtěl zeptat Kioshiho na něco do práce."

,, Tak chviličku počkej. Hned ti ho zavolám. Pojď zatím dovnitř"

Posadil jsem se na gauč a čekal. Měl jsem sto chutí odsud utéct, ale nutkání jsem překonal.  Po chvíli vyšel z ložnice Ichiro jen v teplácích.

,, Chvilku počkej ještě se musí aspoň něco obléct" řekl a pousmál se. Ne to nemůže být pravda problesklo mi hlavou. To ne...  Oni spolu... Mé myšlenky přerušil Kioshi. Měl na sobě jen ten trenky a rozepnutou Ichirovu košili.  S rozpačitým úsměvem na tváři se na mě podíval. 

,,Ahoj Takeru, co potřebuješ?" řekl a poškrábal se na tváři.

,,Potřeboval jsem od tebe ty složky. Mám to totiž do zítra odeslat a ještě nemám nic a rád bych to už měl z krku." odpověděl jsem mu a nemohl jsem odtrhnout oči od jeho krku. Měl ho celý posetý kousanci a cucáky, které se mu táhly přes hruď až k podbříšku.   

,, Ježiši promiň. Já jsem na ně uplně zapomněl." řekl a šel do ložnice. Vrátil se se složkou dokumentů. 

,, Tady jí máš a ještě jednou se moc omlouvám" řekl když mi jí podával. Vzal jsem si jí od něj a nuceně jsem se usmál. 

,,No nic, já už půjdu. Jak vidím přišel jsem docela nevhod" řekl jsem a podíval se na Kioshiho, který okamžitě sklopil pohled k zemi.

Rozloučil jsem se s nimi a vydal jsem se domů. Měl jsem chuť tu zpropadenou složku roztrhat. Ale zase kdybych tam nešel, tak se to nejspíš nedozvím.

 K tomu všemu mě provokoval po celou dobu co jsem tam byl ten Ichirův výraz. Znám ho už nějakou dobu a ten jeho pohled mluví za vše. Kioshi je jen jeho a já? Já? Zůstanu sám. Jak kdyby to nevěděl, že se mi líbí. Kdyby to nebyl můj nejlepší kamarád, tak si myslím, že to udělal schválně.

ODPOLEDNE

Už jsem konečně po dvou hodinách klikání do notebooku dodělal věci do práce. Myslel jsem, že už z toho zešílím, protože mi celou dobu lítali myšlenky k osobě z vedlejšího domu. Sedl jsem si na gauč a pustil jsem si televizi. Chvilku jsem projížděl jednotlivé kanály než jsem narazil na seriál co mě zaujmul.

,, Na co koukáš? " ozvalo se za mnou. Málem jsem spadl z gauče jak jsem se lekl.

,, Tohle mi nedělej Ichiro " řekl jsem po chvíli, když jsem rozdýchal počáteční šok.  ,, Koukám se na Poldark" odpověděl jsem mu. ( nej seriál!! Teda pokud máte rádi historický drama jako já)

,,Ahaaa " odpověděl mi a posadil se ke mě na gauč. ,, Tak jak jsi si užil dům jen pro sebe ? " zeptal se.

,, Nic zajímavého. A co ty ? Jak jsi se měl" řekl jsem a podíval se na něj.

,, Hele za mě super. Byl jsem s Kioshim v klubu a pak na party. To by si do něj neřekl kolik ten toho dokáže vypít. " odpověděl a usmál se.

,,  To asi ne. Takže jste spolu? " zeptal jsem se s nadějí v hlase... třeba nejsou... třeba to byl jenom omyl díky alkoholu.

,, Jojo jsme spolu. Je úplně úžasnej! Měl si nás spolu seznámit už dřív." řekl mi s úsměvem a já měl co dělat, abych se na něj nevrhl a na místě ho nezabil.

Nebudu vám  tu psát nějaký sloháky o mě a pauze, takže chci říct jen, že tady máte pokračování po dlouhé době a omlouvám se :)