Kluk z vedlejší kanceláře (POZASTAVENO)

Začátek 15

O měsíc později

Sádru mi konečně sundali. Měl jsem nehoráznou radost, že konečně nebudu v práci na obtíž Takeruovi. Snažil se ke mě být shovívavý, ale bylo vidět, že mu už lezu na nervy.

No a co se za ten měsíc u mě událo? Neuvěřili by jste tomu ! Začal jsem se bavit s Ichirem a je to ten nejlepší kamarád kterého jsem kdy měl. Trávíme spolu skoro každý den a nikdy se nenudíme. Jediný co mi tak trochu vadí jsou naše hororový večery...upřímně dost se pak bojím. Dneska jsme domluvený s Ichirem, že půjdeme do nějakého klubu se pobavit, když mi konečně sundali tu sádru. Docela jsem se těšil, ale zároveň jsem byl nervózní, protože ty doby kdy jsem byl naposledy v klubu už jsou daleká minulost.

Když jsem v 5 dorazil z práce tak jsem se šel rychle najíst, protože jsme byli s Ichirem domluvení, že o půl 6 dorazí.  Dal jsem si k jídlu takovou tu čínskou nudlovou polívku ze sáčku, protože jsem byl líný cokoliv připravovat. O půl 6 se rozezněl zvonek u dveří a já běžel otevřít. Za dveřmi stál Ichiro a strašně mu to slušelo. Měl na sobě černé upnuté rifle a volné triko s vyhrnutými rukávy. Své modré vlasy měl rozpuštěné a i když na první pohled vypadali jako by vstal z postele,ale po bližším prozkoumání bylo vidět, že je má pečlivě upravené. Kéž bych mohl taky vypadat tak skvěle a mít takové sebevědomí jako on. Achjo... nojono nikdy takový asi nebudu. Co sedá dělat...

Ichiro šel k mé skříni a začal mi vybírat oblečení. Po chvíli prohledávaní mé skříně vylezl a ven a řekl mi ať chvíli počkám. Za chvíli přiběhl se svojí košilí a riflemi. Vzal jsem si je a začal se oblíkat. Modro-černá kostkovaná košile mi byla volnější a až do půli stehen. Ichiro mi vyhrnul rukávy a rozepl dva knoflíčky. Do jeho uplých černých džín jsem se  sotva nasoukal. Musel jsem si je trochu ohrnout u kotníků, ale to byl jen detail.

,,No vidíš...moc ti to sluší " řekl mi a usmál se.  Usmál jsem se na něj a řekl,,...

Omlouvám se za dlouhou pauzu,....pokračování 15 bude do 16.1. :)