Zašla jsem do slepé uličky. No bezva... Muž se, ale přibližoval blíž a blíž ke mě...
Neměla jsem, kam utéct. Prostě jsem tam jen tak stála a klepala se. Neviděla jsem mu ani do tváře. V hlavě mi přeskakovala myšlenka, přes myšlenku. Najednou se mi všechny myšlenky rozplynuly. Muž byl, asi dva metry přede mnou a já jen sjela po zdi, sedla si, sklopila hlavu do dlaní a rozbrečela jsem se. Vnímala jsem jen kroky, které se zdály být blíž a blíž. Za chvíli jsem, už slyšela i dech muže. V tu chvíli, se zastavil a já jen čekala, kdy se mě dotkne. Začala jsem se klepat ještě víc, ale pořád nic. Hrozně jsem se bála zvednout hlavu a podívat se. Pořád nic, už uběhla docela dlouhá doba od té doby, co se zastavil a tak jsem pomalinku zvedala hlavu, ale nikdo tam nebyl, otočila jsem pomalu hlavu na levou stranu, taky nic. A pak ještě pomalu na pravou stranu...
„ááááááááááá" vykřikla jsem tak nahlas a pronikavě, co mi jen hlasivky dovolily...
Vedle mě seděl ten muž a zíral na mě. Snažila jsem se zvednout, ale nešlo to, zdřevěněly mi nohy.
„ Mlč, už...!!! "
Hned jsem zmlkla.„Jsi v pohodě?"
Jen jsem na něj koukala a po chvíli řekla:
„J-Já?! ... vy mě tu pronásledujete!"
„NE"
Když mi povolily nohy, zvedla jsem se, popadla nákup a bez dalších slov jsem odešla domu. Začínám vážně blbnout.
Když jsem dorazila domu, zabouchla jsem dveře a sjela po nich na zem, hlavu jsem opět sklopila do dlaní a jen tak jsem tam seděla. Asi po půl hodině mi začalo kručet v břiše, tak jsem vzala tašku s nákupem a připravila si jídlo. A jelikož, jsem nebyla unavená, řekla jsem si, že uklidím celý byt. Ze vším jsem byla hotová, tak v jedenáct, pak jsem sebou praštila do postele a během chvíle usnula.
Druhý den, jsem si dala jen rychlou sprchu a nasnídala se. Pak jsem jen vzala obálku ze stolu, vyndala jsem seznam a pustila se do balení.
„Takže, asi začnu oblečením. Vemu si pět triček s krátkým rukávem, dvě s dlouhým, jedno tílko. Tak pak dvoje tepláky, jedny legíny, troje kraťasy.. no teď, už jen spodní prádlo a plavky. Radši si vezmu i pláštěnku. Hygiena, tu mám, už připravenou. Co tam je dál?..baterka, tady. Kapesní nožík, tady. Zapalovač, taky mám. Penál a blok je tady. Tak teď musím vytáhnout stan, spacák a lano. Dále deku, polštář. "
Teď to narvat do nějake tašky, ta je moc malá. Podívala jsem se do postele a konečně našla tašku. Všechno jsem do toho narvala a přidala jsem pět sáčků bonbónů, co byliy ve skříňce. Tak to bych měla zabaleno. Jako vážně mi to trvalo, tři hodiny?!
No nic po tom, co jsem si dala jidlo, jsem si začala psát s kamarády ze třídy. To byli spamy. A tak to bylo, asi do těch osmi. Pak jsem si napustila jsem si vanu a jen tak relaxovala, aspoň do té doby, než se ozvala rána.. Vylezla jsem z vany a proběhla byt, ale nikde nic?!
No tak nic, jelikož máme zítra odjíždět, tak jsem šla, už spát..
Probudila jsem se v půl jedenácté, no bezva, takže mám jen tři hodiny. Vybehla jsem s postele rovnou do koupelny a upravila se pak jsem si chtěla jít pro chleba, ale zarazila jsem se v obýváku...
,,Co ?!!''
Měla jsem rozbité okno a na zemi ležel kámen, na kterém byl nějaký papírek. Vzala jsem kámen do ruky a vytáhla papír...
Doufám, že se vám další díl líbí. Měl vyjít, už okolo páté hodiny, ale omylem jsem si to smazala. Takže jsem musela začít od znova...
Klárý :3
ČTEŠ
Výkřik do tmy
HorrorKonec školního roku, nejlepší čas na třídní výlet. Stanování na samotě. Z poklidného třídního výletu strach. Mysleli jsme si, že my budeme hrát hry mezi sebou ale někdo si hrál s námi...