Zklamání

41 7 0
                                    

Po cestě dlážděné,
Uličkou ve městě,
Po cestě tajemné
Kráčím tudy posté.

Unaven zvyklostmi,
A obklopen světem,
Tím, co chce nectnosti
A nemá rád květen.

Ubývá na lásce,
a ztrácí na štěstí.
Už nezná radost,
a nesnáší legraci!

Občas si připadám,
naprosto zbytečný,
co však s tím nadělám,
já nejsem spoutaný.

Slunce už zapadá,
noří se do tmy vše.
Má hlava je sklopená,
cítím se sklesle.
Vzpomínky na dětství,
na to, jak utíkal
touhle jsem ulicí,
a problémy nevnímal.

Čas plyne, jak řeka,
já čekám ztrápený.
Snad přijde dneska
někdo rozumný.

Na světě jediný,
takový jen já jsem.
Krásou světa zasněný
a jeho praxí ochromen.

 Krásou světa zasněný a jeho praxí ochromen

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
ŽivotemKde žijí příběhy. Začni objevovat