Po relativně dlouhé době je tady nová básnička. Snad se bude líbit.
A rozhodně si k ní pusťte hudbu z přidaného videa.
____________________________________
Maloval kdosi barvami,
Maloval na zeď obrázky.
A také bál se chvilkami,
Pokládal lidem otázky.
Maloval totiž o světě,
Maloval s láskou pro všechny,
Ne škaredě a ne slepě.
Však naštval si tím nejedny.
Ty pány v šedých oblecích,
Co přišli pak dne onoho.
Zeď přebílili ve sloupcích,
A vyslýchali pak i ho.
Chtěl zakrýt šeď a ponurost,
Lidem říci, o čem je svět.
Teď roste jeho nemluvnost,
Lidem říci nemůže smět.
,,Radost - smějte se nadále,
Život - užívejte si jen!"
Byl náhle ukryt trvale,
A řetězy byl ovíjen.
Lidé, aniž by věděli,
Kdo že to je, jeho jméno,
Tak tajně ho rádi měli
Nyní je však vše ztraceno!
Nebál se nikdy ničeho,
S úsměvem tiše chodíval,
Představoval věrného,
O svobodě často sníval,
Neznámého a bystrého,
Moudře se okolo díval,
Kritického a malého,
Buřiče,
co klidně sníval.
ČTEŠ
Životem
PoetryŽivot může hezký být, plný štěstí, radosti, jestli však chceš jím se bít, neber rozum do hrsti. Smrt a touha jsou věci zlé, na sobě jsou závislé, ten kdo osud pokouší, chyby se jen dopouští. Zatím nejvíc 16. místo v poezii :))
