Crrr... crrr... ,,Ale ne,zase zvoní ten blbej budík...' pomyslela jsem si. Nastevřela jsem oči, abych mohla vypnout budík,ale v tu chvíli mi došlo že je sobota,a já si ho jenom zapomněla vypnout. Budík jsem teda zamáčkla a znovu usnula. Probudila jsem se až v jedenáct hodin. Vstala jsem,protáhla jsem se a vyrazila směr kuchyň. V kuchyni jsem vyndala misku,nasypala do ní cereálie a zalila mlíkem. Položila jsem misku na stůl,sedla jsem si na židly,a napsala Honzovy jestli ta kavárna platí.
H-Honza
N-NicoleN:Ahoj Honzíku ta kavárna platí?:)
H: jj,kavárna platí ale šel bych už ve 2 jestli ti to nevadí :)
N:Ne,mně to neva já se těšim, takže jsem ráda že jdeme dřív :))
H: ok,já se taky těšim <3
N: <3Když jsem dojedla,tak jsem šla do koupelny,osprchovala jsem se,umyla si vlasy,vyfénovala atd... Pak jsem šla do ložnice, a protože bylo venku teplo tak jsem si na sebe vzala: černobílé pruhované tílko,roztrhané kraťasy s vysokým pasem,a šedivý cardigan. Nanesla jsem si jen lehký make up,řasenku a balzám na rty. Vlasy jsem si ještě zapletla do copu, a koukla jsem se kolik je hodin. Už bylo půl druhý,a já mohla vyrazit. V předsíni jsem si obula obyčejný černý vansky,vzala jsem si kabelku a mohla jsem konečně jít.
Cestou jsem si nandala sluchátka do uší,jak už jsem zvyklá a pustila jsem si svůj oblíbený playlist. Cesta mi pak utekla mnohem rychleji. S Honzou jsme se měli sejít v parku. Když jsem tam přišla, tak už tam Honza seděl na lavičce. Šla jsem k němu. ,,Ahoj,Honzo" pozdravila jsem ho. ,,Jéé... ahoj Nici,tak co,můžeme vyrazit?" ,,Jasně,jdeme" odpověděla jsem mu. Cestou jsme si povídaly o všem možným.
,,Tak,tady to je ono" řekl a usmál se. Uvnitř to vypadalo moc hezky. Honza vybral hezký stůl z výhledem do ulice. Po chvíly přišla servírka, a zeptala se nás co si dáme. Já jsem si dala latte a vodu,a Honza si dal capucino a taky vodu. Ani jsem nevěřila tomu,že toho máme s Honzou tolik společnýho. Opravdu si spolu rozumíme. Když už jsme se rozhodly odejít,tak se Honza nabídl že za mě zaplatí,ale mně to přišlo hloupý,tak jsem si to zaplatila sama. Cestou z kavárny jsem Honzovi nabídla jestli se nechce jít podívat za mnou domů. ,,Nechceš se podívat ke mně domů?" ,,Jasně,proč ne" odpověděl mi.
U Nicole doma: ,,Posaď se na gauč jestli chceš" řekla jsem mu. Honza si sednul,a já mu nabídla něco k pití. ,,Dáš si colu,vodu,kafe nebo čaj?" zeptala jsem se ho. ,,Dám si tu colu,děkuju." Šla jsem do kuchyně a vyndala jsem dvě skleničky do kterých jsem nalila colu,pro mě a pro Honzu. Pak jsem se vrátila zpátky do obýváku, podala jsem Honzovy skleničku a sedla si vedle něj.
On mi najednou položil ruku na koleno,ale já se nebránila. Přišoupla jsem se k němu ještě o kousek blíž, a v tu chvíli ke mně naklonil hlavu a políbil mě. Nevěděla jsem co mám dělat,tak jsem spolupracovala...
Tramtadadá nová kapitola je konečně tady. Nebudu se tu rozepisovat,protože vím že tohle většina lidí stejně nečte :D. Můžete napsat komentář nebo dát voltík :3
Děkuju že to čtete a zase někdy ČŮŮŮS:D Valicorn
YOU ARE READING
Ten pravý?!
FanfictionTento příběh je o Nicole (18) která byla přesunuta do programu na ochranu svědků,a teď musí žít v Pardubicích kde se seznámí Honzou (MenTem). Zamilují se nebo budou jen kamarádi? Čtěte a dozvíte se to. :)