Ten pravý?!

#4

On mi najednou položil ruku na koleno,ale já se nebránila. Přišoupla jsem se k němu ještě o kousek blíž,a v tu chvíli ke mně naklonil hlavu a políbil mě. Nevěděla jsem co mám dělat,tak jsem spolupracovala...
-----------------------------------------------------------
Chytla jsem Honzu za ruku a odtáhla ho do ložnice. Položil mě na postel,sundal si triko a... dál si to dokážete představit:D.

Když jsem se ráno probudila,tak jsem se koukla na druhou půlku postele,ale Honza tam nebyl. Rychle jsem vyskočila,hodila na sebe deku a šla jsem se podívat kde je. Naštěstí byl v kuchyni,a připravoval nám snídani do postele. ,,Dobré ráno Nicolko,tak jakpak si se vyspinkala?" zeptal se a zamíchal vajíčka. ,,Já jsem se vyspala dobře,akorát to probuzení nebylo nic moc" odpověděla jsem mu. ,,A proč"
,,Lekla jsem se že si utekl" řekla jsem a trapně jsem se zasmála. ,,Ale to bych ti přece nikdy neudělal, zlatíčko" ,,Honzo,neříkej mi prosím zlatíčko,když spolu nechodíme"okřikla jsem ho. ,,P-počkej,mi spolu nechodíme? to jsme se spolu jenom vyspali a nic víc...já myslel že se mnou chceš chodit?" ,,Honzo,tohle by nefungovalo,vždyť se známe čtyři dny a skoro nic o sobě nevíme,věř mi"
,,Ok,tak já radši půjdu,ahoj" rozloučil se se mnou a odešel. Honzo ani nevíš jak ráda bych s tebou chodila,jenomže teď to prostě nejde... pomyslela jsem si pro sebe.

Snědla jsem vajíčka co mi Honza uvařil,a šla jsem se obléct. Vzala jsem si jen legíny a delší fialkové triko,vlasy jsem si učesala a make up jsem si ani nedělala. Neměla jsem na to náladu. Nevěděla jsem co mám dělat a tak jsem začala uklízet. Uprostřed mytí nádobí mě vyrušil zvonek.

Utřela jsem si ruce do utěrky,a šla jsem se podívat kdo mě zase otravuje. Někde v hlouby duše jsem doufala že je to Honza. Ale byl to zase táta. Nastevřela jsem dveře a zeptala se ho ,,Jak víš kde bydlím,ty mě snad pronásleduješ nebo co?" ,,Ne,nepronásleduju tě... prostě jsem tě viděl jak jsem jdeš"vymlouval se jako vždycky. ,,A co zas potřebuješ?"
,,Vždyť už jsem ti to říkal tenkrát na tý ulici" ,,Ale já jsem ti snad dost jasně řekla,že ti žádny prachy nedam a ani nepůjčim!" vykřikla jsem a zabouchla jsem mu dveře před nosem. Dneska už jsem neměla náladu opravdu vůbec na nic.

Lehla jsem si do postele,přikryla se dekou a ujídala jsem čokoládu. Připadala jsem si při tom jak nějaká stará panna,ale moc jsem to neřešila.
Hlavně že mě to uklidňovalo. Když už jsem byla dostatečně ,,uklidněná" tak jsem si nachystala věci na zejtra do školy,nařídila budíka a šla spát. Sice bylo teprve půl sedmý,ale já toho měla dneska všeho plný zuby.

Tramtadadá nová kapitola konečně tady. Můžete dát voltík:3 nebo napsat koment,však vy už to znáte :D a napsala jsem jednodílovku o Mishovy šílenosti tak se můžete mrknout ;)
Jmenuje se to: Jak Mishu znásilnily vosy. Zas u další kapitoly ČŮŮŮS :D
Valicorn