V noci mě probudila obrovská rána. ,, Co to bylo Tikki? " ,,To vážně netuším." Šla jsem na balkón a to co jsem uviděla jsem vážně nečekala. ,,Tikki je to to co si myslím?" ,,Bohužel ano." ,,TIKKI TEČKY" zakřičela jsem na ni a hned mi vletěla do naušnic. Vyskočila jsem tam kde stál ,,Kocoure co to děláš?" ,,Já už nejsem kocour já jsem Chat Blanc a ty budeš trpět stejně tak jako já, když jsi mě tam nechala." končil větu a už na mě křičel.
Měl na sobě svůj oblek jen nebyl černý, ale bílí, jediné co bylo stejné byla rolnička. No jistě tam určitě bude akuma. ,,Až zachráník kocoura tak tě za to zničím. LIŠAJI!!!" řekla jsem si v duchu.
Teď jsem se už konečně odtrhla od přemýšlení a vrátila pohled ke kocourovi. ,,Tak čičí pojď si pro mě." musela jsem ho naštvat jinak by mi tu usnul (pardón ale chtěla jsem to tam dát) ,, Ale copak. Brouček si chce hrát. Nu dobrá, ale teď je řada na mě." šibalsky se usmál a vytasil na mě zbraň. Po půl hodině bojování a odrážebí útoků jsem toho měla akorát dost. ,,ŠTĚSTÍČKO" a do ruky mi spadl........lesk na rty to jako vážně. ,, Ale beruška se jít snad za přítelem že už má lesk!!!!" ,, Tak o to mu jde on si vážně myslí že někoho mám. Hmm... kéž by." pomyslela jsem si. ,,Ale no ták broučkovi někdo sebral jazyk." ,,Tak lehce se tě nevzdám kocoure já vím že tam někde jsi." Jakoby se v něm něco zlomilo a hodil na mě svůj milí úsměv, ale pak zatřásl hlavou a vrátil se zpět ten zlí až vražedný. Jeho oči bylu plné vzteku, agrese.... Ale i zklamání a zoufalství. Rozhlédla jsem se kolem a uvědomila jsem si že si stačí jen lesk na rty aplikovat a vše už zcládne beruščina neodolatelnost. Namazala jsem si lesk na rty a vytáhla své jojo se jterým jsem hravě točila aby se ke mě přiblížil. Plán začal zabírat. Kocorovi došla trpělivist a s cataklismou na mě zaútočil. Jeho tyč mě zasáhla do břicha a potom do hlavy. Dělala jsem že jsem omdlela. Kocour se přiblížil a napřáhl ruku se svým kouzlem. Ale já vyskočila a zezadu mu ruku nasměrovala dál ode mě a nakonec se Cataklima z ničeho nic rozplynulo a já mu jeho zvoneček utrhla a rozbila o zem. Ale akuma z něj nevilítl...... Kocour se na mě usmál a řekl:"chceš -li mě osvobodit roztaj mé srdce... "To neřekl chat blanc alr promluvil ten normální kocour ale jen na chvíli. Beruška ho popadla a políbila. Z jeho hrudi vyletěl již bílý motýl co z nás ani jeden neřešil a užívali si svého polibku. Mě pak došlo co dělám a radši jsem bez rozloučení utekla.
ČTEŠ
Marinettin Deník
FanfictionMarinett si píše svoje zážitky s kocourem,Adianem,své emoce k nim atd.