Marinettin Deník

Kocourova past

Adrien na mě vyhrknul:"Ty Marinett jsi v pohodě ?".Já se na něj jen nechápavě podívala,naklonila hlavu na stranu a řekla:"Jo jsem...proč bych neměla být ?"Adrien se poškrábal na zátylku a spanikařil:"N-no já nevím j-jen tak ".A pak tryskem zmizel.máchla jsem nad tím rukou a šla domů.Jenže jsem si vzpomněla ,že musím ještě něco vyřídit a pěšky by mi to trvalo a tak jsem se proměnila.Letím vzduchem ,když najednou si všimnu černé postavy za mnou.zastavím a postava mě shodí nechtěně na zem.otočím se a pohlédnu do smaragdových očí plné energie a hravosti.Kocour se postaví a nabídne mi ruku.Já ji příjmu a on mi ji políbí se slovy:"Promiň moje lady ale jaksi jsem to neubrzdil"a ukloní se.Já jenom přikývnu a nadhodím jojo k úniku ale kocourova ruka na mém rameni mi to nedovolí.Já se na Kocoura otočím se slovy:"Co potřebuješ číčo ?"Kocour se ušklíbne ale vážným hlasem poví:"Chci se zeptat na takovou maličkost,ale ne tady"Popadne mě do náruče a běží.Doběhne na střechu hotelu grand pari a položí mě na zem.Já se posadím na okraj a on si přisedne.

,,Tak povídej čiči mám trochu na spěch. Musím ještě za Mis- no to je jedno co potřebuješ?" ,,Brzy bude ples na naší počest a já bych byl moc rád kdyby jsme tam šli spolu." ,,Ale čiči vždyť tam budeme spolu." ,,Ale to já vím broučínko, ale jestli bych tam mohl dojít v tvé přítomnosti." ,,Ale jistě čiči a přestaň mluvit jak z 18 století. Ale je to zajímavé tě takhle poslouchat." chvíli bylo ticho a pak si Beruška něco uvědomila. ,,Hele kocoure já úplně zapoměla že mám byt už někde jinde tak mě omluv, ale co kdyby jsme se sešli večer u Eifelovi věže tak v 20:00 hodin?" kocour kývl a beruška už pelášila pryč. 

Konečně byla na domluveném místě a zaklepala. ,,Dobrý den Mistře. Omlouvám se za zdržení, ale jedna číča mě zdržela." a trochu se zahihňala. ,,To nevadí Marinette a klidně se proměň ať Tikki moc netrápíme." Beruška kývla a byla z ní zase obyčejné a nešikovná Marinette. ,,Proč jste se mnou potřeboval mluvit?" zeptala se netrpělivě Marinette. ,,Jde o tu knihu co si ji našla." Mistr se nachvíli odmlčel a Mari polka na sucho. ,,Mohla by si mi prosím říct kde si ji našla?" Mari kývla. ,,Nejdříve jsem ji spatřila v knihovně a už tehdy mě Tikki znepokojila. A pak jsem ji viděla jak ji Lila/Volpina ukradla mému spolužákovi a následně když se sním setkala v parku tak ji nenápadně vyhodila." Mistr kývl a já se bálo co bude následovat. ,,Byl to-" někdo Mari přerušil zaklepání na dveře. ,,Mistře smím dále?" zeptal se povědoví hlas. ,,Počkejte chvíli." Mistr na mě kývl a já pochopila. ,,Tikki tečky." a šla jsem otevřít našemu hostovi a samozřejmě tam stál náš starý a známí černý kocour.