"Zlatíčko?"-ozve se hlas mého otce za dveřmi mého ráje zvaného ložnice. Je to moje oblíbené místo v celém domě. Všude po zdech visí plakáty Nirvany, Alice in Chains, Ramones a Pearl Jam. Tohle moje doupě je místo, kde se schovávám před světem a problémy.
"Jo?"-otevřu mu a čekám, co má zase na srdci. Nepochopte to zle, s tátou máme výborný vztah, ale nemám ráda, když mě někdo ruší u čtení a poslechu hudby.
"Musíme si promluvit."-tak tuhle větu nesnáším ze všeho nejvíc a on to ví, takže tohle bude sakra vážný. "Když tohle posledně řekla máma, tak mi oznamovala, že odchází se svým novým chlapem."-připomenu mu břitce.
"Jasně zlatíčko, já vím, jen mě vyslechni ano?"-řekne a já přikývnu, řekne mi to i když chtít nebudu tak proč to komplikovat. "Víš jak jsem teď často jezdil do Los Angeles kvůli budovám, co tam vlastním. No tak chci tam přesunout sídlo svojí firmy."-oznámí mi a já na něj koukám jako puk.
"Wow. No fajn, ale co je mi do firmy?"-nechápu ho vůbec, nejsem blbá jen trochu opožděná.
"Našel jsem si tam i přítelkyni a... No, zasnoubili jsme se."-řekne opatrně.
"Tak tenhle se ti povedl tati!"-rozesměji se a bouchnu ho pěstí do ramene, občas je víc jako kamarád než jako otec.
"Ne, cutie. Myslím to vážně, budeme se stěhovat do L.A.""Nah! To nemyslíš vážně!"-můj hlas se šíří celým domem, vsadím se, že mě slyší i sousedi.
"Ztiš se Acacio!"-klidní mě můj otec.
"Já, že se mám uklidnit, jo?!"-vykřiknu. "To ty si se zamiloval do nějaké peep a mě chceš tahat až do L.A.? Je to na druhým konci Států, tati!"-vztekám se a určitě jsem v obličeji celá rudá.
"Takhle Sieře neříkej a navíc do města andělů jsi se vždycky chtěla podívat."-nechápe absolutně mou reakci, to jsou všichni rodiče tak zabednění?
"Jo jasně na Coachellu nebo na dovolenou, v létě víš? To tys tam nikdy nechtěl a navíc nesnášíš vedro, tam je vedro celý rok!"
"Víš miláčku, až se jednou zamiluješ tak to pochopíš a teď si jdi zabalit kufry, za týden se stěhujeme ať se ti to líbí nebo ne."-vtáhne mě do objetí a já se z něj vysmyknu.
"Jdu ven."-zamumlám nabručeně, nikam nejedu. Jasně, kdo by nechtěl do Los Angeles, ale nechci tam bydlet! Vždycky jsem plánovala, že až tam pojedu tak sebou vezmu všechny mé kamarády a teď je to fuč.Toulám se ulicemi Chicága a v ruce držím zapáleného jointa, jindy bych si tohle nedovolila, drogy jsou tu zakázané a já jsem mladistvá. Momentálně mi je to však jedno, v uších mi zní MElanie MArtinez a její dokonalý song Pity Party.
Tell me why the hell no one is here
Tell me what to do to make it all feel betterMaybe it's a cruel joke on me
Whatever whatever
Just means there's way more cake for me
Forever foreverIt's my party and I cry if I want to
"Hey, cutie!"-moje sólo přeruší známý hlas. "Loren!"-usměju se na ni a potáhnu si, vyfouknu na ní kouř a pevně jí tisknu k sobě. Loren je teprve třináct, ale je to cool holka, moje všechno.
"Myslela jsem, že o oranžovou kombinézu nestojíš."-směje se mi a mému jointu.
"Dneska bych si ji klidně i oblékla."-usměji se na ni smutně a ona zvážní.
"Cutie?!"-vyzve mě. Jo ještě jedno Acacia je naprosto strašné jméno a tu přezdívku Cutie mi vymyslela právě ona, je to směšný, ale mě se líbí. Zhluboka si potáhnu a kouknu se na ní.
"Táta se zasnoubil a proto se musíme přestěhovat."-vyfouknu kouř z plic a nedokážu se ji dívat do očí, vím, že bych tam viděla nesouhlas.
"No way!"-valí na mě oči a já se pousměji. "Jo do L.A."-brouknu.
"Tak jsou tu dvě možnosti."-řekne až nepřirozeně vážně, za tohle ji miluji.
"Jaký?"-vyhrknu s nadějí v hlase.
"Buď se nastěhuješ ty ke mně, nebo mě zabalíš do kufru a vezmeš sebou."-pokrčí rameny a zamrká na mě prosebně svýma dlouhými řasami.
"Víš, že kdybych mohla tak tě vezmu, ale vaši by to nepřežili. Už teď jim vadí, že se se mnou kamarádíš." -je to pravda.
"Jasně."-zasměje se. "Acacia, Acacia pořád jenom Acacia, ta holka je zkažená až po kořínky vlasů, měla by ses bavit s dětmi ve svém věku, Loren."-odříká mi slavnou mantru její máti, která mě nesnáší, protože je mi sedmnáct a kazím jejího andílka, kterej ale vůbec není svatej. Pravda je, že jsem ji naučila hulit trávu a možná jsme si jednou nebo dvakrát daly na párty LSD, ale Loren byla zkažená než jsme se potkaly."Takže dneska poslední akce?"-zasměje se přiopile Loren, fajn, možná, že ji trocha kazím.
"Jo."-přikývnu a spiklenecky na ni mrknu. Akce je pro nás takové tajné heslo pro naši společnou vášeň u které jsme se potkaly a to je sprejování grafiti. "Whole train?"-koukne se na mě zasněně.
"Jsme na mol."-upozorním ji.
"To je fuk, plánujeme to už dlouho a tohle je poslední šance, láskuju tě."-prosí mě a já přikývnu. "Tak pojď mrně."-zasměju se a vyrazíme.Tvrdě jsme pracovaly celou noc, momentálně jsou tak 4AM a my sedíme na střeše, ze které máme výhled na skoro celé Chicago. Za chvíli pojede náš vlak a my spolu strávíme poslední noční chvilky, obě na svých mobilech máme tak tisíc zmeškaných hovorů od rodičů, no ani jednu z nás to neštve, tohle se stává často.
"Už jede!"-vykřikne Loren, obejmu ji zezadu, hlavu si položím na její rameno a pozorujeme our work.
"I'll miss you, bae."-to je jediné napsané na celém vlaku a on za prvních slunečních paprsků vyráží do nového dne, každý uvidí naši práci.
"Na tuhle chvíli nikdy nezapomenu."-špitnu jí do ucha.Můj návrat domů nikdo neřešil, jen jsem zjistila jedno, zatím co jsem byla pryč mi otec zabalil všechny věci kromě jedněch párů ponožek, kalhotek, podprsenky, trička, mikiny a legínů. Na vrcholek mojí hromádky napsal jen.
"Tvoje věci jsou na cestě do L.A. Musel jsem jet už včera večer a ty by ses to dozvěděla, kdybys byla schopná mi zvednout telefon. Taylor tě ve 12PM vyzvedne a nasadí na letadlo.
PS: Přez hranice státu neber žádnou trávu, s láskou táta."-přečtu si to dvakrát, tohle přece nemůže myslet vážně.----------------------------------------------------------------
Hi guys, je tu nová story a její první kapitola. Byla bych vám vděčná za upřímný názor v komentářích, protože tohle je TF kde se budu věnovat přímo Cameronovi, což jsem plánovala vždycky :)
Budu ráda za jakoukoliv odezvu :)
See you and you'r beautiful face, next time.
Kisses A
Loren
Acacia
ČTEŠ
Cool Joke ( CZ ) // #Wattys2016
Hayran Kurgu"Jsem Cameron. Provedu tě po škole, chceš?" věnuje mi ten jeho až nechutně dokonalý úsměv. "Přátele mám a nový nehledám, sorry." napodobím ten jeho xicht a jdu si po svých. #Wattys2016.