Confessions

291 24 1
                                    

Brad's POV

Bože, proč jsem tak nemožnej? Tristan si musí myslet, že jsem debil, oh, bože, musím mu to říct, potřebuju se mu svěřit, nechat ho pochopit, proč si od něj držím odstup...

Rozsvítil jsem mobil a podíval se na čas. 03:11. Uvažoval jsem o tom, že bych na něj mohl prostě zaklepat, a jestli spí, nechal bych ho. Jestli to neřeknu teď, znovu vycouvám a nikdy už nebudu mít odvahu.

Tristan's POV

Probudilo mě tiché zaklepání na dveře mého hotelového pokoje.

"Dále," zavrčel jsem rozespale. Dveře se otevřely, Brad vešel dovnitř a rozsvítil.

"Ránko," pozdravil a já se otočil, abych zkontroloval čas na budíku. *03:17*.

"No, ráno," pronesl jsem a zachichotal jsem se. Brad byl celý nesvůj a vypadal nervózně. "Babe, co se děje?" zeptal jsem se a natáhl jsem ruku, abych svoje prsty propletl s jeho. On zůstal zticha, jen si sedl na kraj postele.

"Chci ti říct něco, co sem ještě nikdy nikomu neřekl, protože jsi jedinej člověk, kterýmu bezvýhradně věřím," vyslovil nakonec a stiskl mi ruku. Všiml jsem si, že mu z čela steklo pár kapek potu, než pokračoval. "Existuje důvod, proč, uhm, proč jsem tak vyděšenej z... však víš. Ze sexu." Zhluboka se nadechl. Věděl jsem, že je pro něj těžké o tom mluvit. "Před pár lety, když jsem ještě chodil do školy, do 11. ročníku, moje učitelka na přírodopis, paní Jenningsová... Byla to prostě mrcha. Vybrala si mě a pořád se do mě navážela, cítil jsem se kvůli ní hloupě a bezvýznamně. Abych byl upřímný - jo, nerozuměl jsem vůbec přírodním vědám. A když se k tomu přidala ještě ona, tak... Prostě jsem se přestal snažit o dobrou známku... Při poslední hodině před mojí zkouškou z fyziky se do mě pouštěla celou dobu, až už jsem to nevydržel a řekl jsem jí, že je mrcha a jak se kvůli ní cítím. Po hodině mě nenechala odejít a... a ona..." Zakoktal se a pak začal vzlykat. Celý se třásl. Co mu ta děvka udělala?!

"Brade, co se stalo?" zeptal jsem se a stiskl mu dlaně. Vzhlédl ke mně a já si ho přitáhl blíž. Znal jsem odpověď, ani mi to nemusel popisovat. "Tohle bych ti nikdy neudělal. Přísahám," zašeptal jsem a políbil ho na čelo. "Nikdo ti už nikdy neublíží, oukej? Slibuju," prohlásil jsem. Pak jsem ho položil na postel a mazlil se s ním, dokud jsem ho neukolébal k spánku.

Nikdo se už k mému Bradovi ani nepřiblíží... Jen přes mou mrtvolu.

I've got a wild heartKde žijí příběhy. Začni objevovat