I've got a wild heart

This Is It

Brad's POV

"Pojď na jídlo do restaurace," řekl Con, když jsme vešli do dveří hotelu. 

"Jsem unavenej a takhle pozdě už nás neobslouží," zavrčel jsem v odpověď.

"Můžeme to, prosím, zkusit?" zaškemral a já to po chvíli vzdal.

"Fajn, jdeme."

 Jakmile jsem zatlačil do dvojitých dveří a otevřel jsem je, ozvala se odněkud tichá klavírní melodie.

Piáno hrálo pomalou verzi "Livin'On a Prayer" od Bon Jovi. Rozhlédl jsem se po místnosti a najednou mi došlo, co se děje.

Ulička, dort, oblouk, oddávající.

Tohle je moje svatba...

Tristan's POV

Když se Brad objevil na konci uličky, zastavilo se mi srdce.

Pozoroval jsem jeho úsměv, to, jak se mu zajiskřilo v očích, tu tvář, do které jsem se kdysi zamiloval.

Kráčel ke mně a já cítil absolutní štěstí.

Když byl u mě, vzal jsem ho za ruce a pošeptal mu: "Nikdy jsem nic nechtěl víc než tohle. Slibuju ti, že tě nikdy nepřestanu milovat."

Brad se roztomile zachichotal. Pak už promluvil oddávající.

Connor's POV

Sledovat svoje dva nejlepší kamarády, jak se berou... to byl ten nejlepší pocit.

Vidět, jak šťastní jsou, a vědět, že je dělá šťastné jenom to, že spolu můžou být už napořád? Páni, taky bych to chtěl...

Brad se takhle neusmíval už celé měsíce. Bylo dobré vidět ho zase veselého.

Brad's POV

Po obřadu jsme si my čtyři sedli k malému stolu v rohu jídelny a rozkrájeli jsme krásný dort.

Tristan mě držel za ruce a nepřestával se na mě dívat a usmívat se.

Všichni společně jsme si povídali celou noc. Takové to nebylo už hodně dlouho... Bylo to moc fajn.

A pak se objevil Joe.

Pomalu kráčel k našemu stolu. Potom položil ruce mně i Trisovi na rameno.

"Gratuluju," řekl a položil na stůj lahev šampaňského. "Choval jsem se jako idiot. Můžete mi odpustit?" zaculil se.

Přikývl jsem a Joe si k nám přisedl. A všechno bylo zase tak, jak má.

Někdy to může být s věcmi, které chceme nejvíc v životě, těžké. Náš strach nikdy nezmizí, ale nesmíme ho nechat nás ovládnout.

V tom se ještě budu muset zdokonalit, ale snažím se. Trávím méně času řešením věcí, které nesnáším, a víc času přemýšlením o tom, co mám rád.

Nikdy není dokonalý, ale jednou všichni najdeme někoho, kdo si o nás bude myslet, že jsme.

Uvidí naše chyby jako něco roztomilého a všechno, co na sobě nesnášíme, on bude milovat.

Udělal jsem chybu a málem jsem přišel o Tristana. Když člověk ztratí svou spřízněnou duši... nikdy toho nepřestane litovat.

Ale možná si někteří lidé zaslouží svoje šťastné konce.

-----------------

Naši milí čtenáři, je to tu, máme tu poslední díl :) Doufám, že se vám povídka líbila a že jste ji četli rádi :) Mockrát vám děkuju za přízeň, za přečtení, hvězdičky i komentáře! A taky samozřejmě děkuju ještě jednou autorovi DangerousTradley za povolení k překladu :) 

Na závěr prozradím, že máme s Terez (kromě rozjetého překladu Textingu) nachystané rovnou dvě nové povídky k překladu a jedna z nich bude rozhodně v hlavní roli s Tradleym :) Jinak stále platí to, co je napsané na naše profilu - kdyby kdokoliv z vás měl tip na dobrou anglickou povídku k překladu, pošlete nám název a my se na ni určitě podíváme :)

Allka