Lestrange (cz)

Kapitola 5

Dnes se koná 1. úkol Turnaje tří kouzelníků. Během dvou dnů se všechny moje spolubydlící zvládly vrátit do dobré kondice. Clare si sice musela dojít na Ošetřovnu, kde musela vysvětlovat, kde se na její tváři vzaly takové škrábance. Podle všeho si Clare vymyslela, že se zranila při procvičování pokročilých kouzel. Jak taky jinak vysvětlit něco, co si člověk ani nepamatuje. Docela se mi ulevilo, že se Clare stará o svou hrdost natolik, než aby přiznala, že si nic nepamatuje. Z ošetřovny se vrátila s hrdým výrazem a mě v tu chvíli napadlo, že by možná byla dobrá smrtijedka. Kdo ví, třeba jednou bude. Matka bude zajisté ráda, že na hradě je další materiál. Až se vrátí z Azkabanu, bude tu celá armáda smrtijedů. 

Clare si maže ustupující rány mastí od madam Pomfreyové. Potom společně půjdeme na oběd a pak do na tribunu sledovat souboj. Všechny moje spolubydlící si zřejmě myslí, že si se mnou včera užily skvělou zábavu a tak teď ani nemají problém se mnou vyjít. Kouzlo zapomnění je opravdu perfektní zaklínadlo. 

Po obědě jsme se odebraly na tribunu. Všichni studenti mezi sebou žvatlali a dohadovali se o tom, kdo vyhraje. Zahlédla jsem Bartyho a nenápadně jsem na něj mrkla. Zašklebil se. 

Posadily jsme se do nejvyššího patra tribuny, abychom měli skvělý výhled. U hnízda s několika obyčejnými (obřími) a jedním zlatým vejcem seděla modá dračice a obezřetně se rozhlížela. Několik minut jsme čekaly. Pak se konečně ozvala píšťalka a do ohrady vstoupil první šampion, Cedric Diggory. Tribuna se rozezněla, všichni tleskali a pískali. Já jen seděla a přimhouřenýma očima sledovala Diggoryho. Chvíli obcházel kolem ohrady. Diváci tiše sledovali šampiona. Zahlédla jsem několik dívek, jak skoro nedýchají. Uchechtnu se. Pak Cedric vytáhne hůlku a namíří na jeden balvan. Ten se přemění ve velikého psa. Drak zařve a vrhne se po psovi. Cedric neváhá a tryskem zamíří k hnízdu s vejci. Tribuna tleská a povzbuzuje. Dračice se pokouší dostat psa, který se schovává za ostatními balvany. Cedric už je  hnízdě a do rukou bere zlaté vejce. Publikum jásá ještě víc, ale pak se dračice otočí a vytryskne oheň na Cedrica. Oheň ho zasáhl a hořel mu plášť. Cedric ho strhl a pádil pryč z ohrady. Ozvala se píšťalka a pak se do ohrady rozeběhli pracovníci, aby draka uklidnili a odvedli. Publikum jásalo a Cedric se usmíval, i když měl nepochybně popáleniny. Když byl drak odveden, Cedric se znovu vrátil do ohrady a porotci začali dávat známky.

"Myslela jsem, že ho ten drak sežere," prohlásila Clare.

"Jo, bylo by to mnohem zajímavější," zašklebila se Grace.

Pak byl do ohrady přiveden další drak. Měl zelenou kůži a neklidně se rozhlížel po ohradě. Po zaznění píšťalky do ohrady vstoupila Fleur Delacour. Několik chlapců na ní zůstalo pár chvil omámeně civět. Fleur s nervózním pohledem pomalu přistupovala k dračici. Když od ní byla několik metrů, dračice vztekle vyprskla oheň. Fleur se rychle schovala za balvan. Publikum úlevně vydechlo. Fleur se svižně odkulila od balvanu a namířila na draka hůlkou. Drak začal klimbat a potom položil hlavu. Usnul. Publikum zajásalo. Fleur se vydala k hnízdu a natahovala ruku k vejci, když v tom drak hlasitě zachrápal a z tlamy mu vyšlehly plameny. Zasáhly Fleuřinu sukni a začala hořet. Fleur pohotově oheň uhasila hůlkou. Pak už do rukou zvedla zlaté vejce a nadšeně ho vyzvedla nad sebe. Publikum tleskalo a jásalo. 

"Je chytrá, to se musí nechat," poznamenala Grace.

"Vsadím se, že jí to poradila ta jejich ředitelka," řekla Clare se zamračeným výrazem. Souhlasím s její teorií. 

Pak byl do ohrady přiveden další drak, tentokrát zářivě červený. A do ohrady přišel kruvalský šampion, Viktor Krum. Ihned se vydal k drakovi a několikrát se musel schovat za balvany před dračím ohněm. Namířil  na drakovy oči a něco vykřikl. Drak zařičel a začal se převalovat a rozmačkal několik vajec. Krum nevyčkával a rozběhl se k vejci, které po chvilce držel vítězoslavně v rukou. 

"Za to mu odečtou body," sykla Clare.

Pak do ohrady přivedli černého draka. Vzpouzel se, rozhodně byl ze všech čtyř draků nejdivočejší. A do ohrady přišel poslední šampion, Harry Potter. Oproti ostatním soutěžícím vypadal jako nemluvně. Drak mával ocasem, po němž v udusané zemi zůstávaly tři stopy dlouhé rýhy. Potter pozvedl hůlku a něco vykřikl. Přišlo mi to jako přivolávací kouzlo. Nemýlila jsem se. Za několik sekund se k ohradě řítilo koště, Potterův Kulový blesk. Když koště zastavilo u jeho šampiona, Potter se na něj vyšvihl a vyletěl vzhůru. Pak se pustil střemhlav dolů a dračice ve chvíli vypustila oheň, šampiona však minula. Potter kolem ní kroužil a pak se znovu spustil dolů, tentokrát ho však dračice zasáhla svým ocasem. Jeden z dlouhých trnů mu roztrhl hábit. Pak nad ní začal létat sem tam a dračice pohybovala svou hlavou jejím směrem. Jak se Potter vznášel víc a víc, dračice víc a víc natahovala krk za ním a vychrlila oheň, netrefila však. Pak se vzepjala a Potter využil příležitosti a pustil se dolů a uchopil zlaté vejce. Pak prudce nabral rychlost a byl znovu ve vzduchu. Vznášel se nad tribunami, které jásaly. 

Když se všechno uklidnilo, zamířila jsem pryč z tribun. Cestou jsem narazila na Bartyho.

"Povedené, co?" zašklebil se a napil se z placatky.

"Potter je docela schopný."

"Taky aby ne. Potřebujeme ho pro svůj plán."

"Plán? Jaký plán?"

Zašklebil se. "Přísně tajný. Věř mi ale, že jakmile se to zdaří, vše bude jen lepší a lepší." Zamrkal na ní zdravým okem a odbelhal se pryč. 

"Dokáže to propustit moje rodiče z Azkabanu?" křiknu ještě za ním.

"Mělo by."

Teď mi bylo vše jasné. Barty se snaží přivést pána Zla zpět. A Potter v tom má hlavní roli.