Lestrange (cz)

Kapitola 6

Pár dní po prvním úkolu je nálada v Bradavickém hradu velmi rozdílná. Většina studentů zdraví vesele Pottera a blaženě na něj zírají. I odznáčků, které podporují Diggoryho a popichují Pottera, ubylo. Pár dní po úkolu Snape svolá všechny studenty Zmijozelu čtvrtého a vyšších ročníků.

"O Vánocích se zde bude konat Vánoční ples," řekne ledově. Několik holek potěšeně vzdychne, většina z nás ale jen povytáhne obočí. "Měli byste se naučit několik základních kroků." Probodne mlčící třídu kyselým pohledem. "Slečno Lestrangeová, mohla byste?" Vykulím na něj oči, ale přesto sestoupím z lavic a pomalu dojdu až k Snapeovi. Položila jsem mu dlaň na rameno a chytla jeho dlaň. Začala hrát hudba a oba dva se začali rozpačitě ploužit kolem. Snape měl ve tváři nic neříkající výraz. 

"Měla byste si dávat pozor na to, co děláte," prohlásil ke mně Snape tichým hlasem.

"Co tím myslíte, pane?"

"Myslím tím, že byste měla být opatrnější, proti komu používáte kletby a také to, jak potom oběti očisťujete. Jsem si jist, že tak chytré studentce musí dojít, že pokud používáte zapomnětlivé kouzlo příliš často, může se stát, že se oběť stane časem mírně imunní. Mohlo by se vám dostat spoustu nepříjemností a vaší matku by jistě nepotěšilo, kdyby své jediné dítě viděla vedle sebe v Azkabanu jen kvůli své neopatrné pošetilosti."

Podívám se na něj. Záměrně svůj pohled upírá jinam.

"Rozumíte mi, slečno?"

"Rozumím, pane," odvětím rychle. 

"Je mi jasné, že až Pán Zla konečně povstane, dostane se vám velikých poct. Jste velmi mladá a vedle boku Pána Zla můžete dokázat hodně. A jisté... ehm... praktické zkušenosti budou jistě k dobru. Jen buďte opatrná."

"Moje matka vám nevěří," řeknu chladně.

"Vaše matka má zřejmě pocit, že ona jediná je dostatečně loajální ke svému pánovi," řekl tiše. Vrhnu na něj zamračený pohled. "Ujišťuji vás ovšem, že jsem k Pánovi Zla věrný a dělám pouze to, co mi nařídí. A mám-li být upřímný, jsem zdaleka nejvěrnější ze všech."

"Dostane se takových poct i mladému Malfoyovi?" zeptám se a střelím pohledem po plavé hlavě patřící Dracovi.

"Pokud bude dosahovat výsledků, kterých Pán Zla požaduje, myslím si, že ano."

"Měl by se osamostatnit."

"Dospěje."

Hudba přestala hrát a Snape ode mě odstoupil. Stroze mi pokývl hlavou a já se rychle vrátila do poslední řady lavic.

"Očekávám od vás na Vánočním plese slušnost ke studentům z jiných škol. Nechci, aby se kdokoliv z mé koleje choval jako sebestředný blb a apeluji na vaši důstojnost," přelétl zamlklé studenty ledovým pohledem. "Můžete jít."

Rychle jsem se zvedla z lavic a vyběhla ven. Potřebuju Bartyho. Hned. Letím k jeho kabinetu a bez zaklepání vtrhnu dovnitř.

"Snape to ví!" řeknu.

"Co ví?"

"Ví, co dělám."

"Že mučíš děti?"

"Jo."

"Samozřejmě, že to ví. Ovládá nitrozpyt."

"Proč se ale tobě nedostane do hlavy?"

"Protože ovládám nitroobranu, Giselle. Taky by ti přišla vhod."

"Ne, na to nemám čas."

"Jak myslíš. Chystáš se na Vánoční ples?"

"Ne, je to ponižující."

"Měla bys jít. Je to perfektní příležitost k procvičení se kleteb. Tolik lidí u sebe jen tak neuvidíš. A mohla bys udělat i větší paseku s lektvary, stačí kapka do každého hrnku. Jen dávej pozor na Brumbála. A Snapea."

"Chtěla jsem jet na Vánoce domů."

"Domů? Ty nemáš domov. Jsi jen vězeň v Malfoyovic sídle."

"Až se rodiče vrátí..."

"Tak je bude nahánět ministerstvo! Nebudou mít čas starat se o svou dcerunku!"

"Chtěla jsem říct, že rodiče se vrátí s velkou pravděpodobností do Malfoyovic sídla. Narcissa je přece jen matčina sestra."

"Je to možné. Nedoufej však, že se jim podaří z Azkabanu uprchnout."

"Tobě se to podařilo."

"Protože je můj otec ministr kouzel. Tvoji rodiče nemají naději."

"Jsou nejvěrnějšími služebníky Pána zla," řeknu a pyšně zvednu bradu. "Moji rodiče budou první, koho osvobodí." Odkráčím z jeho kabinetu a v duchu v sobě dusím všechny kletby, které bych momentálně na Bartyho použila.