Vlci ve stínech

3. kapitola - noví lidé

Omlouvám se za gramatické chyby a čárky.

Otočila jsem se na zadním sedadle a uviděla paní ředitelku, mého tátu a Lauru jak si povídají. Zaslechla jsem jen pár slov o tom, kdy jsou prázdniny, třídní schůzky atd. Po chvíli se rozloučili s ředitelkou a jí se pořád snažila být neviditelná a modlila se ať se paní ředitelka nepodívá do zadního okna našeho auta. Laura s tátou si nastoupili do auta a vyjeli jsme domů.                                                                Cestou si Laura povídala s tátou o nové škole. O tom jak má ráda svou novou třídu, o tom jak se jí tu líbí a o tom jak se těší na další školní den. Nakonec se táta zeptal na novou školu i mě, ale co mu mám říct? Že se mi tu nelíbí, že chci domů? Nechci mu ublížit, přece jen je z tohoto města tak nadšený. No, tak jsem prostě jen řekla že jsem se měla fajn. Že jeto tu skvělé, ale dál už jsem to radši nerozváděla.       Když naše auto zastavilo před domem,rychle jsem vyběhla, běžela do svého pokoje a odhodila věci na postel. Radši jsem se šla učit, abych neměla špatné známky ve škole a ty co už špatné jsou ať si nějakým způsobem opravím. Za dvě hodiny jsem si řekla že už by to mohlo stačit a tak jsem se rozhodla, že se půjdu do kuchyně najíst. Vyšla jsem ze svého pokoje, seběhla schody a došla do kuchyně. U stolu jsem uviděla sedět mamku a pracovat na počítači. Zeptala jsem se jí co je na večeři ale asi mě neslyšela. Ten den jsem si připadala jako neviditelná s vyjímkou Dannyho a táty v autě. Otevřela jsem ledničku a vytáhla nějakou šunku, sýr a z poličky jsem si vzala chleba. Udělala jsem si sendvič a řekla mamce že jsi vezmu večeři nahoru do svého pokoje. Mamka mi řekla že můžu.                                            Vyběhla jsem nahoru po schodech a zavřela se v pokoji. Pustila jsem si písničky a začala večeřet. Z okna jsem viděla že začalo pršet a proto jsem se rozhodla na chvíli otevřít knihu. Po chvíli mě to ale přestalo bavit a po zkontrolování mobilu jsem zjistila že je už skoro půl jedné v noci. Rozhodla jsem se nachystat si rychle tašku a jít spát.                                                                             

 Další den bylo ráno stejné jako to včerejší. Nasnídali jsme se a táta nás zavezl do školy. Rychle jsem prošla šatnou a šla do třídy, kde jsem se posadila do poslední lavice. Najednou začalo zvonit, rychle jsem si nachystala věci a posadila se na židli. Danny s ostatními kamarády přišel do třídy. Pokývnutím hlavy a mávnutím ruky mě pozdravil a já mu na oplátku zamávala taky. Po asi pěti minutách za mnou přišel se svými kamarády. Pozdravil mě a řekl:" Tohle jsou Ricky, Pulpo, Billy a Samanta ale všichni ji říkají Sam. Pozdravila jsem je a Daniel  mě představil jako Christi. Všichni mě pozdravili, přisedli si a začali jsme mluvit o škole a o tom jak to tady chodí, kdo se s kým baví, a kdo koho naopak nemá rád, jací jsou tady učitelé apod. Bavili jsme se takhle přibližně čtvrt hodiny než učitel vstoupil do třídy. Sam se mě zeptala jestli si s ní nechci sednout. S radost jsem jí na to kývla a Sam si ke mě rychle přisedla. Potom mi vysvětlila že tento učitel, pan Daltman moc rád zkouší lidi, kteří sedí sami. Proto tuto hodinu vyvolal jediné tři žáky, kteří sedí sami v lavici pro jednotlivce.                                                                                         Byla jsem ráda že nesedím sama, ale co hlavně, že jsem si našla tak rychle kamarády. Na staré škole mi trvalo nejméně dva měsíce než si mě někdo všiml. No, hodina rychle uběhla a za chvíli zvonilo. Sam se nabídla, že mi školu ukáže a já jen souhlasila. Danny se k nám s Billem připojili a Ricky s Pulpem si šli půjčit pár knih do knihovny.                                                                                                                                                            Ukázali mi jídelnu, většinu učeben a kde najdu ředitelnu a sborovnu. O knihovně, naší třídě, šatnách a tělocvičně už jsem věděla, ale i přesto jsem byla moc ráda že jsem poznala zrovna takové kamarády. Vyměnili jsme si i čísla kdybychom jsme se museli spojit. Moc dobře jsme se bavili a pak šli na hodinu.      Po škole jsem přišla domů a naši rodiče se s Laurou domlouvali kam pojedeme na víkend. Domů jsem přijela autobusem, protože Laura dneska měla šest hodin ale já osm, a tak se táta rozhodl jet jen pro Lauru. Cesta autobusem trvá asi půl hodiny, někdy i více. Proto jsem přijela domů o něco později než obvykle. Asi o hodinu později se rodiče s Laurou dohodli, že bychom mohli zůstat na víkend  tady a trochu si tady zvykli. Já jen souhlasila a napadlo mě že bych se mohla sejít s kamarády z mé nové třídy.