"Uhm" přikývl jsem koukajíc na něj jak přechází ke mě a raději stočil hlavu zpátky na skleničku do které jsem si nalil džus.
"Díky" řekl tiše, postavil se na špičky a vytáhl si ze skříňky skleničku. Přisunul se blíže ke mě a natáhl se pro krabici džusu dotýkajíc se lehce rukou té mojí.
"Uhm" vydechl jsem a kousek se odsunul ignorujíc husí kůži která mi z toho dotyku vyskočila. Otočil jsem se a opřel se zády o linku zatímco si Louis nalil džus. Vzal si sklenici a vyskočil si na linku koukajíc na mě.
Zastavil jsem pohledem na jeho rtech a stiskl skleničlu v ruce tak silně že jsem se divil že nepraskla.
Lehce si olízl spodní ret, přiložil ho z venkovní strany sklenice a zvedl naklonil jí nechávajíc tekutinu stékat do jeho pusy.
Sklopil jsem pohled a tiše se nadechl koukajíc na svou sklenici kolem které se ovíjely mé prsty tak silně že mi bělely klouby.
Přál bych si vědět jestli si i teď třeba vzpomene na mé rty, na mě...nebo alespoň na to co mi říkal...chtěl bych umět číst myšlenky. Dal bych cokoliv na světě za to, že bych věděl na co teď myslí.
Párkrát jsem zamrkal a zvedl sklenici abych se napil. "Pořád stejně dobré" ozval se tiše Louis koukajíc na mě.
Podíval jsem se na něj a lehce pokrčil rameny. "Výrobce se nezměnil" řekl jsem, napil se, odložil sklenici do myčky a rozešel se pryč.
"Nemyslel jsem džus" uslyšel jsem jeho tichý hlas než jsem vyšel z kuchyně.
"Harry počkej!" Křikl o v teřinu později tak abych ho slyšel a utíkal za mnou. "Co?" Zeptal jsem se, ale nezastavil. "Chci si promluvit...takhle to přece dál nejde" řekl a chytl mě za paži otáčejíc si mě k sobě čelem.
Podíval jsem se na něj a následně pohledem sjel na jeho ruku držíc tu mou silně a však pořád jemně.
"Co takhle nejde? To jak se chováš? Jo nejde..nešlo a ani nepůjde...ale smířím se s tím...jestli dovolíš jdu ven" řekl jsem, vyvlíkl jsem se mu a šel ke dveřím snažíc se zahnat ten malinký kousek mě co na mě křičel sprosté slova za to že jsem se odtáhl od jeho doteku.
"Harry prosím" řekl naléhavě a doběhl ke mě. "Chyb-" "Nemám chuť se s tebou teď bavit Louisi" řekl jsem a vyšel ze dveří. "A potom?"
"To nevím...nějak nemám chuť se bavit s mrchama" řekl jsem a zabouchl za sebou dveře.
Ani jsem si nevzal bundu..
Obejmul jsem se kolem paží snažíc se alespoň trochu ochránit od zimy a zamířil do baru co byl kousek od našeho 'domu'.
Všechno je to v prdeli...jak se to mohlo celé takhle pokazit? Ještě před pár měsíci bylo všechno v pořádku...no v pořádku asi ne ale aspoň bylo něco..teď není nic.
Rychle jsem vešel do baru a párkrát si dýchl do dlaní abych si je zahřál a šel si sednout k baru.
"Rum s kolou prosím" objednal jsem si a s povzdechem si promnul obličej.
"Tady" pousmála se barmanka a postavila přede mě sklenici s nápojem. "Díky" vydechl jsem a napil se.
Tohle bude dlouhý večer..
ČTEŠ
"Hope" - (Larry)
FanfictionDokázal bych ti odpustit naprosto cokoliv Lou... Ale jednu věc ti neodpustím nikdy. Víš která to je? Naděje Louisi... Naděje kterou ty si zahodil... Naději v nás.. Cover dělal @Anonym_girl21😍😍 <3 (https://www.wattpad.com/user/Anonym_girl...