"Hope" - (Larry)

Přestaň

"H-Harry s-sakra já to myslím vážně přestaň" snažil se říct pevně a zatlačil na můj hrudník.

"Notaaa-ak nekaž to" zakňučel jsem a pokusil se ho znovu políbit.

"Tak dost!" Zavrčel a přetočil nás.
Nepamatuju si že by měl takovou sílu. Buď to začal posilovat...a nebo jsem oslaben svou opilostí.

Chytl mi ruce vedle hlavy zatímco na mě obkročmo seděl. "Whow" zahihňal jsem se a nadzvedl zadek abych se o něj mohl rozkrokem otřít.

"S-sakra přestaň" zakňučel Louis. "Loui-si aspoň j-jednou" vyšpulil jsem ret. "Tak m-moc mi to s t-tebou chybí" fňukl jsem a natáhl se abych ho mohl políbit....ale nedosáhl jsem. Poraženě jsem se svalil zpátky na postel a nafoukl uraženě tváře.

"Harry" povzdechl si a pustil mi ruce, které jsem stejně nechal pořád ve stejné pozici. "Jsi opilý a pravděpodobně si tohle ani nebudeš pamatovat" řekl a položil si ruce na můj hrudník kde mi začal rozepínat košili.

"Chtěl by si aby jsme spolu spali a ty by sis to ani nepamatoval?" Nadzvedl obočí. "Ne" vydechl jsem poraženě.

"Tak vidíš" řekl a letmo se usmál. "Takže" řekl a pomohl mi se posadit zůstavájíc na mě sedět. "Půjdeš hezky spát" řekl tiše a prsty napomohl mojí košili, aby mi sjela po ramenech až na zápestí, které jsem z rukávu vyvlíkl.

"Dobře" přikývl jsem a podíval se do jeho nádherných modrých očí.

"A už takhle neblbni ano? Tohle už je přece za námi" pousmál se a pohladil mě po tváři.

"Tak šup...lehni si" řekl a rukou z mé tváře sjel na můj hrudník, na který lehce zatlačil, abych si lehl.

"Vždycky si v-věděl jak na mě" zamumlal jsem a lehl si. "Jo" zaculil se a rozepl mi kalhoty. "Nechci aby to vyznělo špatně" začal a stáhl mi kalhoty. "Ale doufám že" pokračoval a přikryl mě. "Že si tohle ráno nebudeš pamatovat" dořekl tiše a prohrábl mi vlasy stojíc vedle postele.

"Já d-doufám že ano...takhle h-hodný si na mě nebyl ani nepamatuju" zamumlal jsem se zavřenýma očima. "Jo" uchechtl se tiše. "Dobrou Hazzy" špitl jemně se rty otřel o mé a já hned na to usnul.

...

Takhle špatně mi dlouho nebylo...ale za to můžeš ty Lewisi. Kdyby si všechno nespackal nemusel bych zapíjet svoje trápení.

A vlastně ani nevím proč to dělám když to nepomáhá....ráno se cítím pořád stejně mizerně, ale k tomu všemu mám ještě hrozný bolehlav a můj žaludek dopředu hlasí, abych se nepokusil nic jist, protože to v sobě dlouho neudrží.

A k tomu všemu si vůbec nic nepamatuju...ale! Nikdo vedle mě neleží takže to je v plus....jedno z tisíce mínusu.

A abych tohle nějak zakončil.....řeknu ti že už se takhle neopiju.....ne kvůli tobě...protože už mi za to nestojíš.

Zaklapl jsem svůj deník a vyhrabal se z postele. "Bože" zakňučel jsem a promnul si obličej.

Nutně potřebuju silný prášek na bolest hlavy jinak mi snad bouchne.

Vlezl jsem do koupelny a opláchl si ledovou vodou obličej, abych se aspoň trochu vzpamatoval.

Vyčistil jsem si zuby a šel se obléknout do tepláků a volného trička. Prohrábl jsem si rukou vlasy a vydal se po schodech dolů do kuchyně.

"Heleme se kdo se konečně probral" uchechtl se Louis, který seděl s Danniel na gauči a na něco koukali.

"Ne tak nahlas prosím" zakňučel jsem a došel do kuchyně, kde jsem si ze skříňky vytáhl prášek na bolest a hned ho vodou zapil.

"Neví někdo jak jsem se dostal domů?" Zeptal jsem se a svalil se na křeslo.

"Nic si nepatuješ?" Zeptal se lehce zamračeně Louis. "Vůbec nic" povzdechl jsem si a promnul si oči.

"Netuším asi si se nějak doplazil" řekl suše a otočil hlavu na televizi.

Koukejte kdo se objeviiiil s novým díle 🙌😊 Omlouvám se že mi to tak trvalo 😕😯