Bez doteku

Můžu to vysvětlit

Blížila se poslední hodina. Tělocvik! Tuhle hodinu jsem vždy milovala. Mikinu jsem sice nesundala, ale mohla jí nechat rozepnutou. 

Šla jsem si do skříňky pro pití a když jsem mířila ke dveřím ze školy, potkala jsem Holly. Chudinka malá nemohla vylézt ze záchodu skoro celý den. Upřímně jsem se radovala z jejího neštěstí. Byla tu s celou svojí růžovou armádou. Každá mě propalovala pohledem zpod těch pěticentimetrových řas.

"Já vím, že jsi to udělala ty. Nevím jak, ale prostě jsi to byla ty," začala zase mlít ty pravdivé blbosti. Vzpomněla jsem si jak začala ve třídě vzdychat a nemohla jsem zastavit ten smích. Smála jsem se tam jako ten největší retard. "Čemu se směješ!?" rozkřikla na celou chodbu. "Vážně to mám říct?" zeptala jsem se jí. Podle toho jak jí zrudly tváře jsem tušila, že ví o čem mluvím. Chytila mě za zápěstí a já úplně přesně věděla co uvidím.

Moje oči. Přesněji moje oči, ve kterých můžu vidět celý její život. Byla to ta nejdivnější věc jakou jsem kdy viděla.

Okamžitě jsem se jí vytrhla a naivně chtěla odejít. Dvě její růžový 'panenky' mě chytily za ramena a táhly mě ke dveřím do chlapecké šatny. Kurva na tak malý blondýny mají docela sílu. Snažila jsem se vzpírat a povedlo se mi dotknout se jedné z nich.

Hodně naštvaná Holly, která mi právě dala facku. Tak proto má tolik poskoků. Pomyslela jsem si a už jsem letěla ve dveřích přes práh. Výborně Miriam, další pád do sbírky.

Uslyšela jsem zvuk zavírání dveří a tak jsem se rychle pokusila otevřít, ale ty mrchy je určitě držely. "Co si kurva myslíte, že děláte?! Jen protože si ta blonďatá kráva něco vymyslí neznamená, že jí to hned musíte uvěřit," řvala jsem přes zavřený dveře a pořád se je pokoušela otevřít. Vedle dveří byla požární sekera. Že bych..... 

"Klid! Ty dveře ještě budeme potřebovat, když chvíli počkáš, určitě je to přestane bavit." Otočila jsem se a uviděla za sebou asi pět polonahých kluků. Ryan, Nick, Derek, Mike a jehojménosinepamatuju. No do prdele! 

"Ehm.... já, můžu to vysvětlit." Výborně! Za tohle dostáváš jedničku s hvězdičkou ty jedna šikovná holko! Všichni se okamžitě začali pochechtávat. Povzdechla jsem si a protočila oči. Otočila jsem se zpátky ke dveřím a zkusila otevřít. Chvíli to šlo, ale pak za tu kliku z druhé strany někdo prudce trhl a mně tím skřípl. Já ty mrchy nakopu do prdele! Au...

Sykla jsem a kousla se do rtu. "Jsi v pohodě?" zeptal se jeden z nich a já neměla ponětí který to byl. "Jo, všechno dobrý," řekla jsem nepřirozeně vysokým hlasem. Už jsem na tom místě cítila jen tlak. Otočila jsem se na ně. "Je tu nějaký jiný východ než tyhle dveře?" Spiklenecky se na sebe podívali. "Ne, budeš tu muset počkat s námi na zvonění, ale neboj, to bude už za třináct minut," mrkl na mě Nick.

Ne, to nevydržím. Určitě by tu byla sranda. Otázku tipu jak se jmenuješ jsem jen dneska slyšela od spolužáků třikrát! Rozhlédla jsem se po místnosti a hledala cestu ven. Všimla jsem si docela dost malého okýnka nad skříňkami. "To by mohlo vyjít," řekla jsem si pro sebe. Šla jsem k těm skříňkám a rychle ucukla, když mě chtěl Ryan chytit za rameno. Ne díky, dvě vzpomínky z tvojí hlavy stačily. 

Stoupla jsem si na lavičku a vyhoupla se na skříň. Otevřela jsem okno a...... zjistila, že je to celkem vysoko. Otočila jsem se na kluky a když jsem viděla jejich posměšný pohledy, byla jsem rozhodnutá si klidně zlomit nohu.

Nejdřív šly nohy. Pak jsem se chytila rámu okna a pomalu se pouštěla. Zbýval mi asi už jen metr. Zapřela jsem se nohama o zeď,  trochu se od ní odrazila a pustila se. Jsem prostě dobrá.

.................

Nakoukla jsem na chodbu, kde mělo stát stádo krav. Místo stáda tam byla jen jedna, která pořád držela kliku. Dneska jsem stejně porušila pravidlo o dotýkání se asi osmkrát, tak co? Alespoň si trochu procvičím tu novou 'schopnost'. 

Stoupla jsem si přímo za ní a pískla. Rychle se otočila a vykulila na mě oči. Díky! Tím jsi mi to celkem usnadnila. Podívala jsem se jí zpříma do očí.

Dostala facku. Otevřela jsem oči a uviděla jak její táta pije nějaký alkohol. Když si všiml, že se na něj dívá, odložil lahev. Vstal z gauče a chytil jí za zápěstí. Napřáhl se a........

Zamrkala jsem. Ona brečela na chodbě a já si připadala jako ta největší mrcha pod sluncem. Zkusila jsem se jí dotknout a nic se nestalo. Vzala jsem jí za zápěstí odtála jí na holčičí záchody do kabinky. Nechala jsem jí soukromí a vydala se zachránit ty voly.

Otevřela jsem klučičí šatnu a rukou ukázala na prázdnou chodbu. Zírali s otevřenou pusou a já se jen usmívala. "Tak jdete nebo jsem se sem vracela zbytečně?" První se vzpamatoval Ryan. "Jak jsi...?" "Byla tu jen jedna," řekla jsem dřív než se mohl zeptat na něco, na co nemám odpověď. Kývl hlavou a pak se na mě nevěřícně podíval. "A ta je teď kde?" "Leží v kaluži krve na dámských záchodcích," řekla jsem s vážnou tváří a on vykulil oči. Naklonila jsem hlavu na stranu a usmála se. Co ty víš? Třeba říkáš pravdu a ani si to neuvědomuješ.

"Dobrá práce," řekl Ryan a poplácal mě po rameni, ze kterého mi samozřejmě sklouzla mikina a tak tu byl zase ten divný pocit.

Můj zadek lezoucí na skříň. To jako vážně!? Přetáhla jsem si mikinu přes zadek a to jsem neměla dělat. Zapomněla jsem, že on vidí to co já. "Jak víš na co jsem myslel!?" V tuhle chvíli jsem děkovala Nickovi a jeho neustálému mluvení. "Kámo, když se tam pořád díváš je to jasný všem," řekl výsměšně a já jen protočila očima. To nemuselo dopadnout zrovna nejlíp.  Zazvonilo a já viděla Holly a ostatní jak jdou ze třídy. Zamračila jsem se na ně a Ryan si toho asi všiml, protože se otočil a ušklíbl se.

"Tak jak jste si užili ten skupinovej sex?" zeptala se jedna z těch hlavních krav. Chtěl jsem jí na to něco říct, ale Ryan byl rychlejší.

"Určitě víc, než Holly ráno ve třídě," otočil se zpátky na mě a mrkl. I když to je neuvěřitelný blb, musím uznat že je s ním sranda. A fajn, cítím se v jeho přítomnosti dobře, ale to nikdy nepřiznám!

Holly zrudla a odešla ze školy. Já jsem bohužel musela jít za ní. "Tak čau," řekla jsem prostě a odešla. Za sebou jsem ještě uslyšela jednoho z nich. "S tou holkou bude ještě sranda." Mám se začít bát?