Nothing Personal Just Job

Part

"Dáte si něco, nebo tu míníte jenom tak sedět??" ozvalo se mi za zády z úst barmanky v triku "Jack Daniel's" a rozcuchaným drdolem, když jsem po několika zdlouhavých minutách seděl na vysoké barové štokrle, levitoval rukou nad miskou s buráky a pozoroval činnosti zdejších lidí. Seděl jsem v baru. Sám jsem seděl v baru. Nevím, co bylo divnější, jestli to, že jsem sám nebo v baru. Každopádně jsem si připadal divně, neb nejsem tuctový vymetač pajzlů.

"Uhm...no Fernet"objednával jsem nejistě, i když jsem měl vybráno tak tři dny dopředu. Nudím se a proto se nezabývám lepší činností, než sledování, opilců v "precizním" baru. Téměř. Pajzl to byl jako každý jiný, ale vyskytovali se zde lidi jako Podzim...ehh...totiž Leto. Jared Leto, který seděl vedle mě. A nebo Billie Armstrong momentálně vycházející z hajzlu, kde se ho hned chopil zřejmě jeho fanklub.

Hráli tam disco, a protože jsem vášnivý vyznavač rocku a metalu, jsem vážně zděšen, že si tyhle rádoby popový osobnosti radši nezpívají ve sprše, i to by mělo totiž lepší úroveň. Chopil jsem se skleničky s chlastem a stiskl jsem jí v ruce.

Neměl jsem chuť pít.

Bylo to fakt divné, pít sám.

Takže jsem dál jenom drtil skleničku v prstech.

Znova jsem koukal do místnosti jak Wayr. Zaujala mě tam jakási osoba stojící vzadu v rohu, ještě s nějakými holkami. Vlasy měla nad ramena, skoro až takový ten sestřih, který mívají odvážnější chlapci, jenž se nebojí, že by je někdo nazval "máničkou". Na sobě koženou bundičku, v úzkých černých kalhotách měla nacpaný fakt bezva zadek a v ruce nedopitou sklenku jakési opojné látky.

Je děsně sympatická, a to na ni zírám jenom zezadu.

Sakra...

Měl bych takhle přestat přemýšlet, protože mám holku. No, na druhou stranu, ta tu teď není, a taky tady není žádná zákeřná duše, aby jí to vyklopila.

Rozhlídl jsem se po místnosti, jestli tady někoho náhodou nepotkám. Nikdo tu nebyl. Nebo aspoň jsem ho neviděl, a když nevidím já jeho, nemůže vidět on mě. Takže tady nebudu jenom tak sedět, otlačovat si prdel, nasávat jako houba a půjdu za ní.

Do huby jsem si narval další burák. Počkám, až dopije, aby nebylo trapný zvát ji na drink, který drží v ruce.

Ježíš, ta je ale vážně libová. Och...panebože, ona se sehla. Uh...no ty vole, vskutku pěkné.

Ne nebudu se tam dívat.

Sakra co si to nalhávám?! Dal jsem si nohu přes nohu, a snažil se potlačit jedno značně zvětšující se těleso ukotvené v kalhotách. Drobet jsem se zahihňal. Načež mě neminul káravý pohled barmanky.

Na rozdíl od ní, TA SYMPATICKÁ, měla dopito.

Takže Franku jde se na věc.

Stáhnul jsem si přes ty kalhoty můj pruhovaný šedo-černý svetr a pokoušel se na tu věc, tam dole nemyslet. Potil jsem se jak dveře od chlíva...šel jsem blíž.

Čím jsem blíž, tím jsem nervóznější. Pořádně jsem se nadechl, abych ji oslovil...

Sakra...jak ji mám oslovit?? Vydechl jsem. No, na přemýšlení je teď milý Franku pozdě. Naštěstí to nebudeš potřebovat, protože to tak vypadá, že první osloví ona tebe...

" Ty...jsi mokrý" odskočila s úlekem, když se na mě otočila a celý ten můj netknutý Fernet mi chrstla nebo vlastně chrstl na svetr. Sakra až teď jsem si všiml, že je to chlap.