Don't touch my brother♂

Chyběl si mi bráško

Po zbytek měsíce jsem se snažil být od Alexe co nejdál,abych zase neudělal nějakou blbost.
Byl to den jako každý jiný. Ráno jsem přišel do školy. Pár hodin jsme se učili a pak oběd a odpolední vyučování.
Zazvonilo a my všichni jsme se hnali domů. Zandaval jsem si věci do skříňky když se za mnou ozval cizí,hrubý hlas „uhni blbe". Otočil jsem se „to řikáš mě?". Předemnou stál veliký zavalitý kluk „jo BLBE". „To řikáš TY mě?"ušklíbl jsem se. „Jo BLBE"zopakoval ten kluk. Odpověď 'jo blbe' mě přestala bavit. „Umíš něco jinýho než jo BLBE,blbe?". To ho zřejmě naštvalo a já schytal pěst v obličeji. „No vidíš jak to de když se chce"popíchl jsem ho. Ten se ještě víc naštval a začal mlátit všemi možnými směry,protože já mu uhybal.

Čekal jsem na Briana(dohodli jsme se na tom že domů budeme chodit spolu) asi čtvrt hodiny a on pořád nešel. Šel jsem tedy zpátky do školy s nadějí že ho najdu a opravdu jsem ho našel. Pral se na chodbě s Rogerem. Schytal několi ran do obličeje a já se na to už dál nemohl koukat. 'Bože to je kretén. On se tu pere a já ho mam jako zachraňovat?'proběhlo mi hlavou. Rozběhl jsem se k těm dvěma. Brian zrovna zakopl o Rogerovu nohu a skončil na zemi a Roger mu chtěl dát další ránu. Přiskočil jsem před Briana a kopl jsem Rogera do břicha. Ten se zkácel k zemi. Podal jsem Brianovi ruku aby se mohl zvednou. Doploužili jsme se až domů. Brian byl hodně potlučený a tak jsem ho celou cestu podpíral. Doma jsem ho posadil na židli a začal jsem se přehrabovat v lékárničce.  Konečně jsem našel co jsme potřeboval, utřel jsem Brianovi krev z obličeje a dal jsem mu pár náplastí. Podíval jsem se mu do modrých očí,které mě celou dobu pečlivě sledovali. Netuším co mě to popadlo,možná to byla lítost,možná mi začalo chybět to jak mi vždycky nečekaně vlepil pusu,každopádně už jsem to dál nemohl vydržet.Velice jemně jsem Briana políbil. Ten mě chytil za boky a když se naše rty odpojili přitiskl se ke mě „Díky bráško,chyběl si mi..."pousmál se Brian. „Ty mě taky"povzdechl jsem. Brian se usmál „takže tímhle ten pokoj co si po mě chtěl končí?". Vytřeštil jsem oči „no...."nedořekl jsem to,protože mě Brian stáhl k sobě na židli a dlouze mě políbil.

Něco ve mě mělo obrovskou radost z toho že mě Alex sám od sebe políbil. Samozřejmě že jsem si byl vědom toho že je to můj bratr,ale co,otěhotnět se mnou nemůže :D. Alex se znovu vykroutil z mého sevření a zhluboka se nadechl. „Si v pohodě?"přejel jsem si rukou po rtech. „Jo..sem OK"vydechl Alex. Radostně jsem vyskočil ze židle. Alex sebou trhl„kam deš?"vykoktal. „Ven"pokusil jsem se usmát ale příšerně to bolelo tak jsem s tím radši přestal.

On chce jít s rozmláceným ksychtem ven? „S tímhle ksychtem?"vyhrkl jsem. Brian se na mě zaraženě otočil. „Jako né že by si vypadal špatně ale teď si potlučenej takže..."zarazil jsem se protože mě Brian pohladil po tváři „A co jinýho teda chceš dělat?". Chytl jsem jeho ruku a odendal jí ze své tváře „já budu dělat domácí úkol a ty se půjdeš vyspat".

Cože on chce po tomhle všem jít dělat domácí úkol? Znechuceně jsem protočil panenky. Alex mě chytl za zápěstí a dotáhl mě do pokoje. „Di spát!"ukázal na matraci. „Co si?moje matka?"řekl jsem ironicky. „Ne,ale nemam do toho daleko"odsekl Alex. Nedobrovolně jsem si lehl a sledoval bratrovi záda. „Hnědovlásku?nechceš se uvolnit?"pozvedl jsem hlavu. „Ne ne ne nechci"zapištěl Alex. Znuděně jsem položil hlavu na polštář a zavřel jsem oči. Ucítil jsem jak přezemě někdo dává deku a tak jsem zvedl ruce a toho někoho k sobě přitáhl.

Viděl jsem že Brian spí a chtěl jsem ho přikrýt. Najednou po mě vystartovali dvě ruce a já se ocitl v Brianově objetí.

„C-co se děje?"vyděsil jsem se. Brian mě ještě víc přimáčkl k sobě „mám tě strašně moc rád bráško"řekl tiše. Zčervenal jsem a pomalu mu objetí oplatil.