Prokletá 'Princezna' [DOKONČENO]

Černý Kocour & Kouzelná Beruška

,,..Aggrh! Já ti to prostě říct nesmím!" vydechla rozrušená Alya. ,,Bude ti to muset říct sama.." dodala polohlasem. 

Opravdu? Celou hodinu byl na větvi jen proto, aby mu řekla tohle? Z Marinette to nemá jak vytáhnout, protože je tvrdohlavá jak mezek. Přece by se mu nesvěřovala, když ho nenávidí.

Adrien civěl na Alyu ještě dobrou půlminutu. ,,Ježiši, tak jo, ale nesmí se to dozvědět, jasný?!" pohrozila mu prstem. Chlapec začal horlivě kývat hlavou. ,,Já vlastně ani moc nevím, proč nakonec změnila své rozhodnutí, ale myslím si, že v tom má prsty někdo ze třídy." ještě víc ztišila hlas, olízla si rty a pokračovala. ,,Jednou šla na záchod, měla zase tu svojí náladu, jako vždycky, když tě viděla. Dokázal jsi jí pouhým úsměvem zlepšit náladu o 10 000%." usmála se při té vzpomínce. Jako by to bylo včera. ,,Jenže jakmile přišla ze záchodu, chovala se divně. Mračila se a nechtěla se mnou mluvit. Jako kdyby jí někdo ublížil, nebo vyhrožoval. Druhý den přišla a byla uplakaná. Ty nikde. Vím, že by s tebou Marinette nepromluvila ani slovo, kvůli jejímu koktání, ale řekla mi, že jsi jí vyznal lásku a jí se z toho údajně chtělo zvracet. A tak celou noc nespala a od toho měla opuchlé oči. Prý, že to byla noční můra a nemohla zamouřit oči." dokončila monolog a Adrien se nestačil divit. Takže k tomu měla důvod! Ona ho měla ráda!

,,Jsi poklad!" zajásal Adrien prudce se zvedl ze židle a dal Alye pusu na tvář. Chtěl ještě něco říct, ale zazvonilo a on byl odsouzený k ještě dalším třem hodinám ve škole.

°°°°°°°°°°°°°°°°°

Marinette létala kolem lustru a létání jí už docela šlo. Jak dlouho prováděla tuhle aktivitu? Jednu? Dvě? Nebo dokonce tři hodiny? Čekala na něj. Nudila se. Jediné, co mohla dělat, bylo létání. Kde byl tak dlouho? Škola musela už dávno skončit!

Blonďaté ostny a za nimi tělo vpadlo do pokoje jako smršť a už malou berušku zdravilo.

,,Taky tě zdravím, Adriene." pípla naprosto klidně, jako by se včerejšího dne vůbec nepohádali. ,,Musím s tebou mluvit." řekl prostě a už s lepším dechem se posadil. Jak jen začít? Jak to z ní dostat, aniž by věděla, že se její tajemství dozvěděl od Alyi?

Malá beruška dosedla na opěradlo židle, která stála naproti Adrienovi a zvědavě si ho prohlížela. Co jí asi chce?

,,No..Víš..Jak ses měla?" řekl první záchrannou větu, která ho napadla. 

,,Adriene, vyklop to." řekla stejně klidně jako před tím.

Hoch už se nadechoval, když mu neznámá osoba zaklepala na dveře.

,,Máte návštěvu." slyšel hlas Nathalie a poté se dveře otevřely tak rychle, že málem vyletěly z pantů. Jak rychle se otevřely, tak se zase zavřely.

,,Adrienku! Proč jsi na mě nepočkal před školou, jako jsi to dělával?" kňukl ten otravný hlas a přišedl si ke chlapci. Ano, opět tu oxidovala Chloe. Namáčkla se na Adriena a dala mu pusu na nos. Pak se odtrhla a ze sedu si začala všechno prohlížet. Jeho obrazy, oblečení..malou berušku, která byla na opěrátku židle? Chloe se zvedla a začala pištět. Přiskočila k židli a berušku jedním pohybem odpinkla pryč, neznámo kam.

,,Choe! Co to děláš?!" vyjel Adrien. Kde byla Marinette?! ,,OKAMŽITĚ VYPADNI, CHCI BÝT SÁM!" ukázal na dveře a Chloe s pláčem opustila pokoj.

,,Marinette? Marinette, kde jsi?!" zařval na celý pokoj. Bylo mu jedno, že ho možná slyšel otec, Nathalie i samotná Chloe. Musel ji najít. Co když je zraněná?! Ne, ne, ne. Nesměla, ne teď.

,,Myslím, že jsem uvězněná pod nějakým papírem." ozvala se odněkud s nakřáplým hláskem.

Adrien došel ke stolu, zvedl papír do vzduchu, položil ho vedle a opravdu - Marinette ležela pod jedné z jeho malůvek. 

,,Kdo že to je?" zeptala se, když mu přelezla do dlaně.

,,Byl to jenom pokus. Černý Kocour, ochránce Paříže. Tak by se jmenoval, kdyby existoval." zasmál se.

,,Moc hezké. Neměl by mít parťačku?" promluvila Marinette s úsměvem v hlase. Vážně to udělala? Pochválila mu jeho výtvor?

,,A jak by se jmenovala?" sedl si Adrien ke stolu a berušku pustil na obrázek.

,,Co třeba..Kouzelná Beruška?" 

,,To zní fajn. Budou nerozlučná dvojka a budou se chránit na život a na smrt. Budou bojovat proti padouchům!" vymyslel Adrien. ,,Líp bych to neřekla. Ale Beruška bude rozumná a bude vždycky nad věcí." dodala.

,,A Černý Kocour bude neodolatelný a bude s Beruškou pořád flirtovat."

Marinette byla nadšená. To bylo poprvé, co se nehádali a dali hlavy dohromady. Líbilo se jí to.

,,Tak na co čekáš? Už kresli!" zajásala dívenka a zasmála se.

^^^^^^^^^

Okok, nemohla jsem vás nechat čekat a tak je to tu :3 Doufám, že se vám děj zatím líbí a nejste zklamaní nebo tak:)

Věnuju tuto kapitolu všem, kteří mě podporují hvězdičkami a komentáři. Vždycky mi to vykouzlí úsměv na tváři a mám hned lepší den. Děkuju vám :')