Tajemná Víla A Pobertové

Párty s hadem ale ne podle představ

Po příchodu domů se všechny vytratili do svých pokojů balit kufry do Bradavic. Zítřejší den hodlali strávit plánováním představení pro prváky ve vlaku. Brumbál se rozhodl, že dá divadlu ještě jednu šanci. Balili až do večeře.

„Nikdy bych nevěřila, kolik starých krámů je na dně mého kufru"řekla Victorie. „Zlámané brky, stránky ze starých knih, pergameny a spousta dalšího odpadu.

Po večeři šli všechny brzy spát, aby mohli neúnavně celý den plánovat. Uprostřed noci Lauru probudí zvuk tříštícího skla. Hodiny ukazují krátce před půlnocí. Její okno bylo rozbité a pod ním ležel velký kámen. Ještě rozespalá vyšla z postele a pomalu se blížila k oknu. Venku hustě pršelo a pod oknem se tvořila loužička. Vykloní se z okna a vítr jí vžene kapky do tváře. Její bílé vlasy se třpytí v měsíčním světle. Rozhlédne se z okna. Nikoho ani nic nevidí. Vtom se něco pohne nad její hlavou. Na vikýři spatří rudé oči. Z pod hábitu se vynoří velká chlupatá ruka. Chytí jí,Laura zaječí a upadá díky kouzlu do bezvědomí.

Když se probere,vidí pod sebou krajinu u města, kam jezdila do školy. Jedná se o mudlovské město asi třicet kilometrů od jejího domova. Leží na jakési podivné desce přikrytá špinavým kusem hadru. Neznámá bytost se na ni otočí. Vítr mu shodí kápi v hlavy. Jedná se o jednu z nejobávanějších bytostí. Vlkodlaka Šedohřbeta. Jeho hůlka se rozsvítí a Laura padá do bezvědomé již po druhé za poslední hodinu.

Když zase konečně začne přicházet k sobě uslyší sykavé hlasy.

„Ne Bellatrix,nechci ji zabít. Je velmi důležitá pro můj život. Potřebuji od ní něco velmi cenného a důležitého. Pak ti jí milerád přenechám."promluví tiše mužský hlas.

Osoba ke které mluvil se skřehotavě zasměje. Kdo jiný než Blacková. Vedle ní se něco pohne. Plazí se tam obrovský had. Míří skrze mříže ven a je jen slyšet sykot dvou hlasů.

„Máme to ale štěstí. Návštěva je vzhůru. Jsou všichni na místech? Tohle by se nemuselo povést znova. V Bradavicích je Brumbál a tak je to naše jediná příležitost. „informuje Bellu muž.

Lauře pomalu začíná docházet, kde je,co se děje, kdo je ten muž, co je zač Bellatrix a co po ní chtějí. Její nejhorší obavy se potvrdili. Za chvíli se dveře cely otevřeli a v nich stojí muž. V ruce hůlku s hadí hlavou. Lord Voldemort. Lauře začne bušit srdce. Pokyne jí rukou, aby šla ven. Zavrtí hlavou.

„Och"vzdychne jen a namíří na ní hůlku. Kouzlem jí vytlačí v cely.

„Určitě víš, proč jsi tady"začne. Odpovědí mu je jen vyhýbavé zavrtění hlavou. „Nelži lordu Voldemortovi děvče,pozná to. Víš to moc dobře. A dostanu to. Nikdo mi nezabrání." ďábelsky se zasměje a začne okolo sebe rýt do podlahy podivný kruh.

„Co..co je to?" zeptá se ho opatrně Laura. Neodpoví a pokračuje v čarování. Ozve se rána. To do kruhu uhodil čarovný blesk. Voldemort se tiše zasměje. Chytne ji za paži a odvleče doprostřed kruhu. Ten začne zářit a Laura se vznáší ve vzduchu. Zmateně všechno pozoruje. Přímo ze srdce jí začne plynout modrý pramen její vnitřní moci. Plazí se jako had směrem k Voldemortovým rukám, ale uprostřed cesty se zastaví a začnou se vracet. Při spojení s Lauřiným tělem kruh exploduje a ona spadne na zem.

„Cože?! Né! Co se stalo ty hloupá holko?"zeptá se jí rozzuřeně. Ona se jen usměje.

„Ještě jsem neprošla proměnou."sdělí mu.

„Co? Ta se přece nevztahuje na tvé jádro! Co se pokazilo?"zeptá se jí, ale ona jen zakroutí hlavou. Voldemort se zamračí. Do noci se ozve jen jedno slovo-Crucio. Hlubokou noc probodne hlasitý výkřik. „Pověz mi to!"křičí na ní. „Jinak tě zabiju!"

„Moc dobře víte, že to nejde."sýpá Laura.

„Dělej!"

„Potřebuju projít proměnou, aby se mé schopnosti plně aktivovaly a jádro mé moci se aktivovalo. Teď je chráněno, aby někdo jako vy nemohl získat moc z nezletilých kouzelníků. Za nezletilého kouzelníka se počítá i ten komu již bylo 17 let v kouzelnickém světě, ale tato magie se řídí i podle mudlovského světa. Takže první úplněk před mými osmnáctými narozeninami otevře ochranu jádra." vypoví mu ztěžka.

„Zajímavé. Musím tě tedy schovat do tvých narozenin. Mohla bys mi to ale zatajit a tak si tě pojistím."řekne a zatváří se vítězně. Chytne její levou paži, přiloží k ní hůlku a zamumlá kouzlo. Na její předloktí se začne vypalovat Znamení zla. Když ho dokončí, malinko odstoupí a prohlíží si jí. Zarazí se. Znamení mizí. To se zase vítězně tváří Laura.

„Nelze někoho označit bez jeho plného souhlasu."tajemně se usměje, sáhne si do vlasů a vrhne ze své hůlky vymršťovací kouzlo. Tak nečekaný útok asi nečekal, protože se nijak nebránil. Toho využila a začala utíkat směrem, kterým si myslela, že je východ.

„Chyťte ji!" slyšela za sebou řev a dupot nohou. Za chvíli už byla pod palbou omračujících a smrtících kleteb. Snažila se vyhýbat těm omračujícím, protože věděla, že smrtící jí nic neudělají. Používala různá kouzla. Od jednoduchých vznášecích po těžší přeměňovací. Zatočila do nejbližší uličky a už před sebou viděla východ v podobě brány, když před ní vběhl kouzelník a mířil na ní hůlkou. Ona ho napodobila, ale pak se na něj podívala. Severus Snape. On se na ní také zkoumavě podíval.

„Co tu děláš?" vyřkli oba stejnou otázku najednou. Zatvářili se podivně.

„Nech mě projít a nic se ti nestane"prolomila ticho Laura.

„Můžu tě přivést zpět a získat tak nejvyšší postavení, proč bych to měl udělat?"zeptal se posměšně.

„Protože..."ale to už uslyšela kroky. Snape neSnape vyběhla ze dveří.

„Kde je?!"uslyšela jen Smrtijedovu otázku na Snapa a řítila se z kopce dolů. Pod ním našla ten létající předmět, kterým jí sem přivezli. Nasedla na něj a odlétala rychle domů.