Tajemná Víla A Pobertové

Zradil jsi nejen je, ale i mě

Voldemort sílí. Cítí to všichni. Všichni vědí, že se chystá něco špatného. Přesto se najdou i světlé chvilky. Oslavy narozenin dětí, přátel a jejich dětí...V takových chvílích lze zapomenout na všechno. Sofiiny první narozeniny, Harryho první narozeniny...Vidět vyrůstat své dítě s dítětem své nejlepší kamarádky.

Jenže pak to přišlo. Uprostřed noci, nečekaná schůzka několika členů Fénixova řádu. V Brumbalově pracovně.

Když se tam Lar a Remus letaxem přemístili, čekali na ně všichni jejich kamarádi.

"Výborně, jsme všichni. Věřte mi, nevolal bych vás sem takto pozdě, kdyby to nebylo nezbytné."ujme se slova Brumbál. Má veškerou pozornost.
"Vašim přátelům hrozí veliké nebezpečí."

"Cože?"vyhrkne Laura a Sirius najednou.

"Vyslechl jsem věštbu, která říkala, že Pána Zla zastaví chlapec, který se narodil koncem července. Mám důvodné podezření, že se jedná právě o Harryho. A také, že už o něm Voldemort ví."

"Jak by mohl?"nechápe Vic.

"Srabus..."procedí skrze zuby Sirius a zatne ruce v pěst.

"O to tady ale přeci nejde. Jak ochráníme Lily, Jamese a Harryho?"uklidní Siriuse Remus.

"Fideliovo zaklínadlo."zamumlá Lily.

"Ano, přesně tak. Myslím, že je to jediný způsob, jak vás ochránit. Musíte si ale zvolit strážce tajemství. Někoho, kdo by vaši polohu nikdy neprozradil."podívá se Brumbál Jamesovým směrem. Ten si vymění pohled se Siriusem.

"Svému nejlepšímu příteli bych svěřil život svůj i svých blízkých."

Potterovi byli tedy v bezpečí. Avšak Sirius nakonec nebyl tím, kdo střežil jejich tajemství.

Je 31.října, pozdě večer. U Lupinových všichni spí, ale jeden z nich ne zrovna klidným spánkem. Postava v kápi, bílá hůlka, zelené záblesky, křik, všude dým...

Laura se probudí a prudce posadí. Prudkým pohybem probudí Rema.

"Co se děje?"zeptá se rozespale. "Co děláš?"posadí se, když ji vidí převlékat se a brát hůlku. Laura mu v rychlosti všechno řekne.
"Byl to jen sen."

"Nebyl! A i kdyby, bude lepší, když je alespoň zkontroluju."

"A jak se tam chceš dostat? Stejně, když tam přijdeš, nic nevidíš."

"A to bude právě znamení toho, že jsou v pořádku."

"Půjdu s tebou..."zvedne se a dá se do oblékání.

"Ne...co Sofie?"

"Zanesu ji ke tvým rodičům."pohybem ruky umlčí Lauru, která už už chce něco namítnout a kouzlem zvedne jejich dceru z postýlky a přemístí se.

Zpátky je ještě dřív, než se Laura dostane z patra do obývacího pokoje.

"Tvůj táta ještě nespal. Sof bude v pohodě."Laura jen přikývne a natáhne k němu ruku. Jakmile se dotknou, s hlasitým prásknutím zmizí.

Hned na ulici poznají, že je všechno špatně. Kolem jsou rozbitá prkna, sutiny a prach.

"To ne..."zašeptá Lar a oba se rozběhnou dovnitř. Je skoro nemožné se tam dostat. Prochází obývacím pokojem a uvidí na sedačce Jamesovu hůlku. S pohledem do chodby na schody se  jim skoro zastaví dech. Když přijdou blíž, uvidí na zemi ležet Jamese, bez známek života. Remus  se rychle chytí za pusu, aby nevykřikl, zoufale a bolestně. Rychlostí blesku vyběhnou nahoru do ložnice. Na zemi, před postýlkou, leží Lily. Tentokrát to nevydrží Lar. Jindy tak silná, teď se breku nebrání. Ucítí, jak ji někdo zezadu obejme a pevně stiskne.