Tajemná Víla A Pobertové

Špinavý kříženec

Přístí den ráno měla Laura kruhy pod očima a celkově vypadala unaveně a utrápeně. Ikdyž se jí kamarádky vyptávali, nic jim neřekla. Byla totálně zdrcená z nové skutečnosti. Remus je vlkodlak! Nechápala to. Ten milý, hodný a chytrý kluk má takové prokletí. Bylo jí ho líto a musela přiznat, že o něj má strach. Ne ale ten kamarádský, ale mnohem větší. Tento den se však neobjevil ve škole a Lauře došlo, že bude nejspíše na ošetřovně. Proto se za ním po vyučování vydala. Zaklepala na velké dveře a vešla dovnitř. Obsazené bylo jen jedno jediné lůžko, které bylo zakryto pláštěm. Za ním byla vidět sedící postava. Udělala pár kroků k posteli a už ji zastavovala madam Pomfreyová.

"Stalo se vám něco slečno?"zeptá se.

"Ne, já..jen jdu navštívit kamaráda,"odpoví popravdě.

"K panu Lupinovi nikdo nesmí. A stejně, pořád ještě spí,"

"To nevadí, jen kdybych ho mohla..."

"Nemohla. Je mi líto slečno,"chce ji vyprovodit. Od lůžka však vykoukne hlava Brumbála.

"Á, slečna IceWindová. V pořádku madam Pomfreyová, ona už všechno jistě ví,"řekne a pokyne rukou. Ošetřovatelka ji tedy pustí. Když Laura přijde k posteli, nemůže skoro popadnout dech. Jako bez života tam leží celý poškrábaný Remus.

"Proč...proč mi to nikdy neřekl?"

"A proč jste to vy někomu neřekla?"

"Co máte na mysli?"zeptá se a když zachytí Brumbálův pohled, sklopí hlavu.

"Temná minulost,"

"Správně, minulost. jenže pan Lupin má zcela odlišný problém. Problém s přítomností. Myslíte si, že si někdo bude pamatovat na věci, které se udály tisíce let nazpět? Asi ne, řekl bych. O vašem původu a současné existenci se toho ví tak málo, jako o léku na Dračí spalničky. Kdybyste tohle někomu řekla, určitě nebude hledat v knihách, určitě se od vás nebude držet dál. Zato když někdo zmíní vlkodlaky, všichni hned vědí, o co jde. A pokud jde o mě a váš problém, já bych to neskrýval. Není to nic špatného, být mocnější. Proto si myslím, že by vaši rodiče měly upustit od dubnového plánu."

"V žádném případě! Musí to zůstat v tajnosti!"

"Mám na to jiný názor, který je podle mě správnější než ten váš. Nemusela byste se schovávat, bát se o prozrazení. Mohl bych vám pomoci"usměje se Brumbál.

"Ne, děkuji,"odsekne Laura a chytne Rema za ruku. Má jí studenou, skoro jako led.

"Kdy...kdy se probere?"zeptá se Brumbála.

"Zítra už určitě přijde na výuku."usměje se a zvedá se. "Nechám vás tu o samotě,"mrkne na ni a odejde. Laura u něj ještě zůstane několik hodin. Když ji rozespalá ošetřovatelka přišla oznámit, že je už pozdě, velmi neochotně se zvedla a odešla spát.

Další den už Remus opravdu dorazil. Od prvního okamžiku až do oběda Lauru hypnotizoval pohledem. Když pak šli na odpolední vyučování, zašel za ní.

"Ahoj,"pozdravil nesměle.

"Ahoj, už je ti líp?"nedala na sobě nic znát Laura.

"Ano, mnohem. Ošetřovatelka prostě dělá zázraky. A ještě něco jsem ti chtěl říct. Víš, zdál se mi sen a..."nedořekl, když se z opačného konce chodby ozval posměšný hlas.

"Nový bradavický páreček jo?"ušklíbla se zle Bellatrix. "No skvěle se k sobě hodíte. Dva šprti, každý má svůj  děsně tajný problém a partičku přiblblých kamarádů."