Další kapitolka je tady. :) Už jsme měli pohled Laita a Subarua a dnes nás čeká pohled dalšího upíra...
A tím je tram tadada... Shu.
Tak si kapitolku užijte ;)
Pozoroval jsem ty ňoumy, když jsem ucítil její přítomnost. Podíval jsem se je dveřím.
Vypadala příšerně... Vlasy rozcuchané, oblečení pomačkáné, rudé oči od slz, které jí stále stékaly po tvářích. Nejhorší ovšem byla ta bledá kůže až bílá a pohublost. Byla vychrtlá až nebezpečně moc...
Snažil jsem se upoutat jejich pozornost, ale oni... Jakoby byly omámení...
Musel jsem zvýšit hlas na maximum.
Když se i oni podívali na ni, bylo to zvláštní. Vypadala jakoby v nás vydělá ty největší příšery, což taky jsme.
Otočila se a utíkala pryč. Všichni parazitováni se ani nepohnuli, zatímco ona se stále vzdalovala.
Neměla by běhat, když je tam pohublá, vystrašená a slabá.
Rychle jsem vyskočil a běžel za ní. Běžela hodně rychle na to, že je na pokraji sil.
Chytil jsem ji těsně před jejím pokojem. Nepočítal jsem ovšem, že oba běžíme nebezpečně rychle.
Chytil jsem ji a oba jsme padali k zemi. Snažil jsem se tlak z dopadu přenést co nejvíce na sebe, což se mi na jednu stranu pekelně vymstilo, ale na druhou stranu, ona byla OK.
Byla tak pohublá, že jsem sotva cítil, že ji pevně držím stále u sebe.
Chtěl jsem ji držet co nejvíce a nejpevněji u sebe, aby už nikdy neutekla, když po celém mém těle projela nesnesitelná bolest.
Povolil jsem sevření a ona mi vyklouzla... Jako slizká ryba z prstů...
,,SHU!" Uslyšel jsem její hlas a její slzy na tváři. ,, Nechtěla jsem ti ublížit... Omlouvám se."
Ona se mi omlouvá? To bych snad měl... Tedy mi všichni.
,,Je to jenom naražený. Bude to dobré." Zachraptěl jsem. ,,Za chvíli se uzdravím."
,, Už nikdy... Nechci dělat nebo prožívat něco co mám ráda, pokud potom ostatní trpí... Gome..."
Chtěl jsem něco říct, ale byl jsem zraněný. Asi to bylo víc než naražený.
Několik minut nebo hodin jsem ležel, dokud jsem nebyl dost silný na to se postavit.
Rozhlédl jsem se kolem. Blbost. Určitě už šla. Ale byla tady...
Seděla opřená o stěnu kousek odtud a spala.
Čekala tady celou dobu... A přinesla mi polštář a deku. Byla cítit její vůni...
Její vůně byla jako droga. Nasával jsem z deky její vůni... Tak sladká...
Stoupl si a došel až k ní. Sedl jsem si vedle a přikryl nás oba dekou. Na oplátku počkám já, až se probudí a nechal její hlavu spadnout na moje rameno.
,,Gome, Asuka..." Políbil jsem ji do vlasů a usnul vedle ní...
Tak krásná vůně... Jak jsem bez ní mohl vydržet tak dlouho.
