Přišel jsem a vajíčka už byla nejen uvařená, dokonce i spálená. Takže jsem rychle vzal mou snídani a hodil jsem ji do koše. Dneska fakt super den. Na další vaření jsem se vykašlal, chleba s máslem a šunkou na snídani postačí. Nalil jsem si čaj, kterej už byl udělanej a sedl jsem si ke stolu.
POHLED ŠTĚPÁNA: Nasedli jsme do auta a vyjeli jsme. "Měli by jsme si pospíšit, jestli potom nechceme čekat dvě hodiny ve frontě na placení" řekl jsem. Ulyšel jsem hroznou ránu. Pak už jsem viděl jen černo.
POHLED PAVLA: Nevím, jak se to stalo, ale auto, které před námi jelo znenadání zastavilo. V tu chvíli už jsem věděl, že toto neskončí dobře. Ušlyšel jsem obrovský náraz do kufru červené Škodovky stojící před námi. Z auta vystoupil nějaký muž a bližil se k nám. Nakoukl okínkem dovnitř. "Panebože, moc se omlouvám, já jsem takový debil, jste v pořádku?" zeptal se. "Já nejspíš ano." otočil jsem hlavu a uviděl jsem Štěpána. Byl v bezvědomí. Už jen po podívání se na něj jsem věděl, že není v pohodě. "Zavolám sanitku" řekl onen neznámý muž okamžitě.
POHLED RADKA: Do ruky jsem vzal mobil, když v tu chvíli mi nqkfo volal. Ten někdo byl Pavel. "Přijď do nemocnice.. Rychle" řekl a hned do položil. Všeho jsem nechal, vstal od stolu a vydal se do nemocnice, která je naštěstí poblíž. Když jsem přišel do vstupní místnosti, uviděl jsem Pavla, jak sedí na židli, s hlavou v rukách. Vypadalo to jako by brečel. "Tak co se stalo?" zeptal jsem se rychle. "Jeli jsme v autě a zničeho nic borec před náma zastavil. Nestihl jsem zabrzdit a napálil jsem to přímo do jeho kufru. Já jsem až na pár modřin v pohodě, ale Štěpán, Štěpán je na tom dost blbě... Všechno je to moje chyba.. Tohle si nikdy neodpustím"
ČTEŠ
WeBaDyn - Příběh tří streamerů
FanfictionByli jsme jen tři kluci, co hráli počítačové hry. Byli jsme kamarádi, ale moc osobně sme se neznali. Začal nás štvát stálý kontakt s rodinou a jednoho dne jsme se rozhodli, že ji opustíme. Nebyl to však nejlepší nápad.
