"Co se děje?" zeptal se mě Ráďa
"J..já nevím"
"Prosím.. Zkus mi to vysvětlit. Už se nemůžu dívat na to, jak se celý den trápíš. Chci ti pomoct, ale.. Nevím jak..
"Ráno jsem se vzbudil a bylo mi špatně... Myslel jsem si, že se ještě chvíli prospím a.. Bude to v pohodě. Ale ne. Když jsem se vzbudil bylo mi furt blbě. Ale to jsem ani tak nevnímal jako to, co se dělo v mé hlavě. To nad čím jsem musel přemýšlet. Jako bych byl pod vlivem nějaké drogy, jterá mi však nedělá dobře, ale naopak mi náladu zhoršuje. Nedokázal jsem vnímat, co se děje kole mě, na co se mě ptáte a co se vůbec děje... Ani.. Ani si nedokážeš představit jak hrozně mě bolelo toto všechno říct."
Pořad jsem brečel.
"To bude dobrý" řekl Ráďa a objal mě.
Moje slzy stěkli na jeho tičko, které pomalu, ale jistě vlhlo.
Snažil se mě utěšit, ale marně.
Lehl jsem si do postele a zavřel oči.
"Až se vzbudíš, bude to v pohodě, věr mi" koukl na mě Radek.Už byla skoro půlnoc.
Byl jsem extrémně vyčerpaný a k mému udivení jsem zavřel oči a hned spal.
Vzbudil jsem se chvíli před třetí ráno. Bylo mi dobře. Cítil jsem se suprově, jako by všechno, co se včera stalo vymizelo.
Prostě jsem nedokázal ležet ani sedět. Vydal jsem se ven.
Do baru.
Na místo které jsem vždycky nesnášel a měl k němu odpor.
***
Sedím v baru a piju. Piju pivo, víno a pak dojde i na vodku a rum.
Piju bez přestání a skvěle se bavím.
Pak.. Se stalo něco. Něco co bych nikdy neřekl. že udělám.
Přišla ke mně skupinka mladých kluků s nabídkou. Nabízeli mi drogy. Pervitin a heroin. A já. Jsem si vzal..Dal jsem si asi tři dávky najednou a ...vic si nepomatuju.
ČTEŠ
WeBaDyn - Příběh tří streamerů
FanfictionByli jsme jen tři kluci, co hráli počítačové hry. Byli jsme kamarádi, ale moc osobně sme se neznali. Začal nás štvát stálý kontakt s rodinou a jednoho dne jsme se rozhodli, že ji opustíme. Nebyl to však nejlepší nápad.