Probudila mě hrozná bolest mé zlomené ruky. Otevřel jsem oči a druhou rukou jsem se podíval na hodiny na displeji mého telefonu. 3:27. Zase jsem položil mobil a snažil jsem se usnout.
7:43. Vzbudil jsem se brzo. Ruka mě hrozně bolela, snad ještě víc, jak v noci. Ale nijak jsem to neřešil. Vzal jsem si mobil, najel na ikonku facebooku a zčal ho projíždět. Pak jsem si vzpoměl, že bych měl informovat svoje fanoušky o tom, co se stalo.
"Ahoj lidi, asi vás zajímá, proč včera nebyl stream a nedal jsem vám o tom vědět. Jeli jsem s Herďou nakupovat a......" Dopsal jsem zprávu a přiložil fotku mé zlomené ruky se samolepkou smutného smajlíka.
Ještě chvíli sem dělal něco na mobilu, když v tom se pomalu začaly otevírat dveře. Byla v nich nějaká žena, doktorka, předpokládám. "Dobrý den pane Buchto. Jak se cítíte?" zeptala se. "Dobrý den, celkem dobře" "To je dobře. Myslím, že pozítří by jsme vás mohli pustit domů" řekla.
POHLED PAVLA: Hnedka ráno, jak jsem se vzbudil jsem se rozhodl jít za Štěpou. Radka sem nechal spát, protože mu v noci nebylo dobře. Přišel jsem ke Štěpánovu pokoji, otevřel jsem dveře. "Ahoj, tak co, jak je?" zeptal jsem se ho. "Čau. Celkem fajn, akorád mě bolí ruka. A Pavle? Kde je Radek?" Řekl. "Ráďovi byla v noci dost blbě a moc nespal, tak jsem ho nechtěl budit. Ale určitě přijde později"
Dlouho jsme si povídali, byla to celkem sranda.
ČTEŠ
WeBaDyn - Příběh tří streamerů
FanfictionByli jsme jen tři kluci, co hráli počítačové hry. Byli jsme kamarádi, ale moc osobně sme se neznali. Začal nás štvát stálý kontakt s rodinou a jednoho dne jsme se rozhodli, že ji opustíme. Nebyl to však nejlepší nápad.
