Kapitola první
Znáte ten pocit, když si sednete do lavice se svojí kamarádkou a rozhlížíte se kolem sebe jako kdyby jste čekali, že se má stát něco zvláštního, ať je to třeba, že učitelka vtrhne do třídy a sprdne kluky za to, co dělají nebo že přijde do třídy někdo nový?
Srdce mi bušilo nedočkavostí a zvědavostí. Bude to emo, bude to šprt a nebo to bude náš vyvolený? Bohužel nikdo takový se během přestávky neukázal. Povídali jsme si o tom o s ostatními děvčaty, ty bohužel nevěděli nic víc než my. ,, To je špatný! Já nemám ráda nevědomost. Potřebuju vědět, kdo to je.'' zašeptala jsem Scharlotte. Ta se jenom uchechtla.
,, To si celá ty. Když není nějaký případ plný násilí, tak řešíš kluky.'' Šťouchla jsem ji.
,, Co kecáš! To není pravda.''
,, Ne? Fakt ne? A co ten, jak jsme řešili včera. Počkej, jak jen se jmenoval? Že by Richard? Ten kluk přes internet, se kterým si tajně dopisuješ.'' Podivně se na mě uculila. Nevěděla jsem zda se začervenat stydem nebo naštváním. Bohužel jsem ani jedno nestihla. Do třídy totiž přišla učitelka. Celá třída samozřejmě sledovala zda za ní půjde někdo další ale nic. Nikdo se neukázal, což mě dosti zklamalo.
,, Dobrý den, třído!'' pozdravila nás a my jsme se všichni znuděně postavili na pozdrav. ,, Sedněte si. Chci vám něco říct.'' Napjala jsem uši. ,, Za okamžik k nám dorazí váš nový spolužák. Studoval na prestižním gymplu tady v New Yorku. Popravdě nechápu, proč přešel k nám, ale tak s tím nic neuděláme. Naopak jsme rádi.'' Takže jsem hned věděla, že je to intelektuál, který určitě bude mít brýle a bude nehezký. Paní učitelka se podívala na svoje hodinky. ,, Už by tady měl být. Má zpoždění.'' Intelektuál a zpoždění? To už je docela podezřelé.
Ťuk,ťuk, ťuk...
Kdosi zaklepal na dveře. Celá třída se očima přesměrovala ke dveřím, včetně mě. Do třídy právě vstupoval chlapec s rozcuchanými (řečeno upravenými) hnědými vlasy a tmavými oči. Na sobě měl košili, volnou kravatu a černé kalhoty. Vypadal neuvěřitelně přitažlivě. To nebyl jen můj názor. Ve třídě slintalo nad novým spolužákem mnohem víc děvčat než jenom já. Mile se usmál a zvláštně řekl: ,, Omlouvám se, že jsem přišel pozdě. Zaspal jsem...''
Jo, zase Grant Gustin, ale mě se prostě líbí :D <3
ČTEŠ
Game | CZ
HorrorBojíte se? Ovšem že ne. Je to teprve začátek. Ale upozorňuji vás, že s tímto si není radno zahrávat. Myslela jsem si, že je to jen obyčejný kluk, který dělá problémy. Obyčejný kluk, který je děvkař. Avšak i přesto, co mi prováděl, jsem mu vždycky od...