Game | CZ

U

,, Zabije tě! Zabije mě! Je to zrůda. Zachraň se, dokud můžeš,'' zašeptala jeho sestra. Viděla jsem její šrámy a bylo mi jí strašně líto.

,, Nemohu tě tady přece nechat, aby tě umučil k smrti. Já...myslela jsem, že je jen grázl ve škole, ale...ale sériový vrah? To...to prostě není možný!'' Začínala jsem se bát. 

,, Schovej se!'' Bylo poslední, co řekla a já tak udělala, jelikož jsem slyšela kroky, jež se přibližovali čím dál víc. Neměla jsem kam utéci. Zaběhla jsem za staré krabice, které v místnosti byly a nenápadně vyhlížela svého ''přítele'', který mě jen zmanipuloval.

Vstoupil. ,, Co ty, sestřičko!'' zlomyslně se na dívku s tmavými vlasy usmál. Pak si klekl a pohladil ji po tváři. ,, Přišla na to, že? Vidíš? děláš mi jen problémy. Žadonila si o svůj život. Kdybych to ale ukončil hned, nepřišla by na to a já bych si ještě mohl užívat. Možná bych jí nezabil, líbila se mi, ale teď je to nutný. Kvůli tobě! Vždycky je to kvůli tobě...''

,, Prosím ne! B-brat-'' Musela jsem si dát ruku na ústa, abych nevykřikla. Právě jí podřízl hrdlo. Strach mě ovládl. Chtěla jsem brečet. Do čeho jsem se to zase vložila? Já blbá! Nikdy mě nemiloval. Jen si chtěl užít.

,, Jane!'' zasmál se přes celou půdu. ,, Já vím, že jsi tady. Nikam jinam si utéci. Vylez...stejně dřív nebo později tě najdu.''

Zavřela jsem oči a poslouchala přibližující se kroky. 

Maminko, tatínku, Scharlotte, je mi to líto! - Povídal první hlas v mé hlavě. 

Chtěla jsem být detektivka nebo policajtka. Sakra vzmuž se! - Sděloval mi druhý hlas. 

Jenže on má zbraň a já nemám nic...

,, Lásko... od začátku si mě nenáviděla a pak...pak jen stačilo, abych zabil tvoji kamarádku, zlomil ti srdce a změkčil tě a pak to bylo snadné.''

,, Hajzle!'' vykřikla jsem a vystartovala jsem z rohu. Na tváři jsem měla slzy. Bála jsem se. Ale když, nechtěla jsem umřít jako srab. 

,, Znáš Jokera?'' zeptal se mě se zlomyslným úsměvem. Jen jsem přikývla. ,, Rád vyřezával úsměv na tváři. Ty se pořád jen mračíš a mě to už poslední dobou štvalo... Co takhle tě přikrášlit?''

,, Prosím...''

,, Bóže! Všichni jsou stejný ovce! Samý prosím, prosím...proč prosí a hlavě koho?'' zasmál se a pak se na mě rozběhl. Křik se pronesl celým domem...

*******************************

Zaklapla jsem knížku. ,, No a dál to číst nebudu, je to hnusný příběh. Pak jí začal mučit a já nevím co. Mě se to nelíbí! Jste na to ještě malý děti!'' Řekla Jane svým dětem. ,, Tohle není pohádka, ale horor. A ještě mě děsí, že se hlavní hrdinka jmenuje stejně jako já. Fuj!''

,, Ale mami!'' vyhrkli.

,, Už je dost hodin. Zalést do postele a spát,''

A tím bych tuhle krátkou povídku ukončila. Vždycky to ukončím v tom nejlepším? To jsem já! Poněkud zvláštní konec, ale snad se vám to líbilo :) Škola brzo začne a já zase nebudu mít čas na psaní, ach jo :(

Avšak vás možná potěším...některé...

Jeden z příběhů ( Buď Blue nebo 365 photos bude pokračovat 3:) )

A ještě jsem dneska rozjela další příběh, odkaz v koment. :3