,,Jes? Myslíš, že je tam ještě někdo, kdo by byl střízlivý a mohl by mě k tobě dovést?" Bylo osm a já jsem se chtěla na párty dostat co nejdřív.
,,Hele jede ke mně Jill, mohla by tě vzít cestou." ,, Skvěle, děkuju."
Na místo jsme dorazily už, když byla v plném proudu. Hledala jsem Jes, abych ji pozdravila a doufala jsem, že mě seznámí s pár lidmi, protože většinu jsem v životě neviděla.
Cestou jsem narazila do nějaké osoby. ,,Promiň.." Rychle jsem se omluvila a měla v úmyslu jít dál, ale ruka mě zastavila. Podívala jsem se té postavě do obličeje a poznala jsem Phila.
,,Ahoj Maisie, tebe bych tady nečekal."
,,To spíš já tebe Phile, tuhle párty pořádá má kamarádka. Neviděl jsi ji náhodou?"
,,Ty myslíš Jesmin? Ta je támhle." Ukázal do kuchyně, předpokládala jsem, že tam je alkohol, takže se ani nedivím, že jsem ji tam našla.
Jes mi nabídla trochu vína, neodmítla jsem. Představila mě pár lidem, trochu jsme se pobavili a popili trochu alkoholu. Všimla jsem si ale, že na mě Phil celou dobu kouká.
Jdu za ním.
,,Nechceš si jít zatancovat?" Nabídnu.
Uvidím jiskru v jeho očích, ani nemusí odpovídat. Táhnu ho za ruku na improvizovaný parket. Je tu převaha holek a mě samou udivuje, že Phil nekouká žádné z nich na zadek nebo prsa, ale věnuje se mně. Hraje dost dobrá písnička a já to začnu rozbalovat, protože mám už dost toho čekání, jestli se mezi mnou a mým nejlepším kamarádem stane něco víc, už jsem z toho unavená a potřebuju se odreagovat. Phil se ke mně přidá, ale že začátku koukal trochu překvapeně. Ostatní si nás moc nevšímají, protože je tady tak polovina úplně na mol a ta druhá je na mol jenom z poloviny.
Začala jsem i zpívat a uvědomila jsem si, že mi alkohol stoupá do hlavy, i když jsem toho moc nevypila.
Písnička skončila a já začala mít žízeň. Phil to asi vycítil a zeptal se, jestli nechci něco k pití. Za pár chvil přinesl kelímek s colou. Jdeme si sednout ven na schody. Povídali jsme si. Asi si říkáte, to je ta scéna, ve které by se mělo něco stát, všichni to čekají, dokonce i já se bála, že se něco stane, ale ne. Jen mě vzal za ruku a já se o něj opřela a dívali jsme se na hvězdy. Bylo to spíš jako kamarádi, než jako milenci.
,,Už půjdu domů Phile, děkuju, že ses mi věnoval." Usmála jsem se.
,,Rád tě doprovodím, teda jestli chceš. No víš.. je pozdě, tak abys..."
,,Jo, jasně, ráda tě budu mít za doprovod."
Vycítila jsem, že je trochu nervózní, i já byla, ale míň než on. Cestou jsme pozorovali kolemjdoucí, vymýšleli jsme jim životní příběhy a příhody. Oba nás zaujalo, že i ve dvě hodiny ráno pořád někdo chodí po ulici.
Stáli jsme před naším barákem a ani jeden moc nevěděli, co říct. Začal první: ,,Dneska jsem si to moc užil," podíval se do země, ,,a tak mě napadlo, jestli bys třeba... někdy.. někam nenašla?"
,,Moc ráda Phile!" Nevěřila jsem svým uším, buď za mě mluví alkohol, nebo jsem si to dneska vážně užila. Ani jedno nemůžu zamítnout.
Začervenal se a dal mi pusu na tvář, otočil se a odešel. Byla jsem trochu překvapená, ale usoudila jsem, že musím do postele.
Světlo v předsíni mě oslepilo a tak jsem raději šla potmě. Schodila jsem lampu na skříňce u schodiště a bála se, abych nevzbudila mamku. Zalezla jsem do postele a v minutě usla.
